Dnes slavná lebka, jež se nachází v muzeu přírodních dějin v Londýně, byla donedávna považována za lebku člověka heidelberského (Homo heidelbergensis), jenž je podle některých studií pokládán za nejstarší formu druhu Homo sapiens. Podle jiných za předchůdce jak neandertálců (Homo neanderthalensis), tak nejstarších lidí moderního typu (Homo sapiens sapiens). Nyní se však objevuje studie, která říká něco jiného.

Lebka tajemného hominina

Podle ní tato lebka pochází z tajemné populace homininů, žijících v Africe před zhruba 300 tisíci let souběžně s vývojem nejranějších příslušníků druhu Homo sapiens. Možná jde o člověka heidelberského, ten by však v tom případě tvořil samostatnou, oddělenou populaci rodu homo, která se křížila s ranými Homo sapiens a předala jim unikátní DNA, jejíž zbytky lze dodnes nalézt u dnešních západoafrických etnik (konkrétně Jorubů a příslušníků kmene Mende).

Této populaci se někdy přezdívá "populace duchů", protože věda její existenci předpokládala, ale donedávna po ní nemohla najít žádné stopy. To se změnilo už zmíněným rozsáhlým průzkumem DNA u současných afrických národů pomocí moderní genomiky, při němž byla skutečně objevena i část dosud neznámého genetického dědictví.

A nyní se zdá, že k této populaci patřil i dávný nositel lebky, známé jako "lebka z Broken Hill". Ve studii, publikované na začátku dubna v časopise Nature, shrnuli vědci argumenty proč. Informuje o tom odborný web Science News.

"Tento druh obýval Afriku současně s Homo sapiens a s další nedávno objevenou populací nazvanou Homo naledi," uvádějí hlavní autoři studie, geochronolog Rainer Grün a jeho kolegové z Griffithovy univerzity v australském Nathanu.

Podle dalšího spoluautora, paleoatropologa Chrise Stringera z Muzea přírodních dějin v Londýně, tak nyní můžeme v Africe identifikovat nejméně tři odlišné linie druhu Homo, jež zde žily současně v době asi před 300 tisíci let. "Zatím ale nevíme, zda a do jaké míry vzešli z této variace i naši předci," říká Stringer.

Známe ji sto let, ale své tajemství tajila

Lebka, která je stálou součástí expozice londýnského Muzea přírodních dějin, byla objevena už v roce 1921 v centrální části jižní Afriky v dole na železnou rudu nazývaném Broken Hill. Důl se nacházel v tehdejším britském protektorátě Severní Rhodesie, dnes jde o území Zambie.

Při těžbě se našel zbytek pravěké kostry, obsahující kromě lebky i dvě související fosilie nohou. Původní odhady datovaly stáří nálezu v širokém rozmezí od půl milionu let do 125 tisíc let vzdálené minulosti. Opíraly se přitom o doprovodné indicie, jako byly fosilie hlodavců a nástroje, které byly na daném místě rovněž nalezeny. 

Těžba železa původní naleziště zničila, takže už tam žádné další zkameněliny, z nichž by se dala odhadnout přesnější datace, objevit nelze. Grün se svým týmem však zvolil jinou cestu: drobné vzorky kostí a zubů z lebky datoval pomocí měření radioaktivního rozpadu uranu a akumulace přirozené radioaktivity z usazenin a z kosmického záření. Na základě těchto měření odhadl stáří lebky na 324 tisíc až 276 tisíc let.

Podle vědců se poblíž lebky našly i kamenné nástroje, jaké se obvykle objevují na nalezištích svědčících o výskytu druhu Homo sapiens, což naznačuje, že "člověk heidelberský" uměl vyrábět stejný typ nástrojů.

Mohl to být on. Ale nemusel

"Není zřejmé, že tyto artefakty vytvořil Homo heidelbergensis. Nelze je ani jednoznačně spojovat s lebkou z Broken Hill," oponuje podle Science News archeoložka Eleanor Scerriová z Ústavu Maxe Plancka pro vědu v lidských dějinách v německém městě Jena.

"Zdánlivě spolehlivé stáří přibližně 300 tisíc let" ale podle ní odpovídá scénáři, podle nějž se Homo sapiens začal v této době rozvíjet jako druh napříč Afrikou a pářil se přitom s různými rozptýlenými populacemi lidských předků s odlišnou kosterní stavbou. Stejně tak se křížil s jinými druhy Homo. "Nebylo by překvapením, kdyby mezi linií vedoucí až k nám a člověkem heidelberským byl nějaký genový tok," říká Scerriová.

Podle paleoantropoložky Maríe Martinón-Torresové z Národního výzkumného střediska pro lidskou evoluci ve španělském Burgosu patří ostatky afrického hominina z doby před 300 tisíci let, včetně lebky z Broken Hill, buď přímému předku nebo blízkému příbuznému Homo sapiens.

"Druhové označení Homo heidelbergensis je však matoucí, protože zahrnuje různorodou skupinu fosilií částečných hominidů, které tak snadno srovnávat nelze. Populace v mnoha částech Afriky se možná mísily a možná i křížením vytvořily druh Homo sapiens, ale v tuto chvíli vidíme stále jen rozmazaný obraz, protože víme příliš málo," dodává Martinón-Torresová.