"Se všemi právními i etickými dilematy se budete muset vypořádat v příštích 30 letech. A nejste na to připraveni," uvedl pro list Business Insider Peter Emanuel, výzkumník v oblasti biochemie a molekulární chemie zaměstnávaný americkou armádou a hlavní autor celoroční studie amerického ministerstva obrany, zaměřené na možný budoucí vývoj vojenských techologií.

Lékařství učinilo v posledních letech díky novým technologiím velké pokroky v protetických náhradách a v implantátech vnitřních orgánů. Americká armáda proto předpokládá, že bude moci v několika příštích desetiletích posílit své vojáky sadou očních, sluchových, svalových a dokonce i nervových "vylepšení", jako jsou například speciální sítnicové pokryvy nebo nervové implantáty, jež nebývalým způsobem propojí člověka a "stroj" do jednoho celku.

Jak ale upozorňuje Emanuel, radikální přetvoření lidských bytostí nepředstavuje jen velkou technickou výzvu, ale také vyvolává nespočet etických i právních otázek. Jedna věc zkrátka je, co všechno udělat lze, a druhá, co se opravdu udělat může.

Není vylepšení jako vylepšení

"Bavíme-li se o člověku, který kvůli výbuchu bomby přišel o zrak nebo ztratil končetinu při střetu s improvizovaným výbušným zařízením, pak samozřejmě ani lidé s mravními zásadami nebudou mít námitky proti tomu, abychom mu poskytli něco, co mu nahradí funkci orgánů, které ztratil," vysvětluje Emanuel. 

"Jiná otázka však vzniká, když pomocí nových technologií dodáme lidskému tělu schopnosti, jaké nikdy dřív nemělo. Například vytvoříme super rychlého muže za šest milionů dolarů. Říkáme tomu vylepšení, ale hodně lidí se začíná ptát, co tento pojem vlastně obnáší," dodává. Pokud zkrátka začnete mluvit o nahrazení plně funkčních částí lidského těla schopnostmi stroje, aby se tak "vylepšily", objevuje se obav samozřejmě mnohem víc. 

Mají sloužit s běžným mužstvem? 

Další otázkou je potenciální role takových vojáků v armádě. Jak a kde by měli sloužit? "To budou existovat smíšené vojenské jednotky, kde vedle ´nevylepšených´ vojáků budou ti ´vylepšení´? Co to bude obnášet? A jaký dopad to bude mít na morálku a kamarádství?" zmiňuje některé ze sporných bodů Emanuel.

Další otázkou je kariéra takového "vylepšeného" vojáka. Bude ho vojenské velení coby cenného válečníka posílat do první linie na zahraničních misích, i když se voják sám bude snažit zůstat ve Státech?

Co s kyborgem v civilu?

A vůbec nejsložitější dilemata nastávají, co s ním bude, pokud se rozhodne opustit armádu a vrátit se (i se svým "kybernetickým vylepšením") do civilního života.

"Řekněme, že ho napadne zajet si do Las Vegas a hodit si kostky nebo zahrát karty v některém kasinu. A bude to superpočítač. Dovolí mu to? Nebo ho budou jeho schopnosti stigmatizovat?" klade další znepokojivé otázky biochemik. "A co teprve, když bude chtít cestovat - ale, ale, chlapče, nezapomínej, že jsi vojenský majetek. Co kdyby ses náhodou rozjel do Ruska nebo nějaké jiné oblasti našich protivníků? To se nám nelíbí, někdo by se mohl dostat k našemu hardwaru…"

Docílit společenské shody nejde tak rychle

Další komplikující skutečností je to, že v současnosti neexistuje žádný skutečný standard toho, co to znamená být člověkem. Pokud by vědci začali opravdu pracovat na "předělávání" lidských bytostí pomocí vědeckých a technologických inovací, pak by zřejmě musel nějaký vzniknout.

"Žádné globální normy opravdu neexistují. Právě teď pozorujeme sbližování mnoha různých technologických oblastí, bioinženýrství se potkává s umělou inteligencí a nanovědou, sledujeme, jak se tyto výkonné technologie sbližují, aby naplno využily všechny možnosti, které se jim nabízejí ale ani exekutiva, ani právní systém a dokonce ani společenské normy se nevyvíjejí tak rychle, jak to dokážou technologie," popsal Emanuel aktuální stav titulu Business Insider. 

"Co je legální? Co je etické? Co nám vyhovuje a kde už se nám vývoj příčí? Než na tyto otázky dostaneme odpovědi a globálně se na nich shodneme, jsou technologie zase už někde úplně jinde."