Meteory by lidé měli vyhlížet už po setmění. Ačkoliv bývá doporučeno pozorovat je až pozdě v noci, letos po půlnoci vyjde Měsíc, který sledování nebeského představení zkomplikuje. Počasí by ve středu naopak mělo být "nápomocné". Podle meteorologů rozsáhlá tlaková výše zajistí jasnou noční oblohu, bez oblaků, s teplotami do 20 stupňů.

Ve středočeském Ondřejově ze středy na čtvrtek lidé přenocují pod širákem u hvězdárny Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Dorazit však musí do setmění, aby nerušili další účastníky a práci vědců na hvězdárně. Společná pozorování se budou konat i na hvězdárnách v Žebráku, Valašském Meziříčí, Vsetíně či v Teplicích. Tematická akce pro stovku návštěvníků, kterou pořádá ostravské planetárium, už je vyprodaná.

Pozorování oblohy astronomickými dalekohledy jsou v úterý i ve středu ve Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně, ve středu i ve hvězdárnách v Ďáblicích a v Hradci Králové. V sobotu pohled na Perseidy zakončí celodenní astronomický program u Muzea Jizerských hor v Jizerce.

Mimo světelné znečištění

Při samostatné "výpravě za Perseidami" by lidé měli vyrazit do míst mimo světelné znečištění - tedy ven z města nebo do hor. Při maximu Perseidy dosahují četnosti až 100 meteorů za hodinu, lidé jich však dokážou "pobrat" jen část. I tak patří k divácky velmi vděčným nebeským úkazům. Kromě Perseid je v srpnu možné postupně, pouhýma očima, spatřit i čtyři planety - Jupiter, Saturn, Mars a Venuši.

Perseidy se jmenují podle souhvězdí Perseus, od něhož zdánlivě vylétají. Jsou to prachové částice z komety 109P Swift-Tuttle, která se naposledy přiblížila ke Slunci v prosinci 1992. Znovu k tomu dojde až v roce 2126.

Perseidám se někdy lidově přezdívá Slzy svatého Vavřince. První zmínky o meteorickém roji totiž pocházejí ze 3. století, kdy si jich lidé všimli krátce po umučení svatého Vavřince.