Nově nalezená mumie byla uložena ve zhruba tři metry dlouhé pohřební kryptě v hloubce asi 1,4 metru. Místo se nachází na archeologickém nalezišti Cajamarquilla, asi 24 kilometrů východně od Limy. Informuje o tom Science Alert s odkazem na zprávu tiskové agentury AFP.

Mladík ze starověkého města

Podle archeologa Pietera Van Dalena, který řídí současné vykopávky, jde o jedinečný nález. Mumie se nacházela ve skrčenecké poloze, s koleny přitlačenými k hrudníku a s oběma rukama před obličejem, přičemž celé její tělo bylo hustě obtočeno provazem jako sítí.

Takhle mohla vypadat mladá denisovanka, která žila před 50 tisíci let v oblasti dnešní Sibiře. Její tvář byla zrekonstruována pomocí palety vzorků starověké DNA
Záhadní předci. Vědci objevili nejstarší fosilie denisovanů, poprvé i s nástroji

Po boku mumie našli archeologové ještě kostru andského morčete a nějakého dalšího zvířete, jež se pro velké poškození ostatků zatím nepodařilo stoprocentně určit, ale pravděpodobně šlo o psa. Dále se v kryptě našly zbytky kukuřice a další zeleniny.

Vykopávky provádí pod Van Dalenovým vedením vědecký tým z Univerzity San Marcos, který si od nich hodně slibuje, protože Cajamarquilla představovala ve starověku v době svého největšího rozkvětu městské centrum, které mohlo být domovem 10 tisíc až 20 tisíc lidí. Město bylo postaveno kolem roku 200 před naším letopočtem a lidé v něm žili asi do roku 1500.

Mumie jsou pro Peru typické

Mumifikace mrtvých těl je přitom charakteristickým znakem lidí předkolumbovských civilizací, kteří Peru obývali - je to jedna z překvapivých podobností mezi starověkou Peru a starověkým Egyptem.

Svazování rukou a nohou zemřelých a jejich ukládání do tzv. fetální polohy (polohy, jakou zaujímá lidský plod v lůně matky) bylo typické pro lid kultury Chimú, žijící na tichomořském pobřeží na území dnešních států Ekvádoru a Peru od desátého do patnáctého století našeho letopočtu. 

Chimúové obývali úzký pás mezi mořem a předhůřím And v délce téměř tisíc kilometrů a hovořili jazykem quingnam, příbuzným mochičtině. Vyhlášená byla vysoká úroveň jejich uměleckých řemesel. Byli zdatnými kovotepci, zpracovávali zlato, stříbro a tumbagu (slitinu zlata a mědi).

Rekonstrukce dětské lebky hominida provedená na základě dochovaných úlomků
Náhoda či rituál? Dětská lebka v jeskyni vyvolává otázky o pohřbívání hominidů

Jejich existence skončila po dobytí území Inckou říší. Okolo roku 1370 založil panovník Nancen Pinco říši Chimor, která sahala v době největšího rozmachu od Guayaquilského zálivu až po oblast okolo pozdějšího města Lima.

Chimor byl hlavním rivalem Incké říše. Zanikl poté, co jeho území dobyl v letech 1463 až 1471 po vzájemné válce Inka Túpac Yupanqui, jenž se zmocnil posledního vladaře Chimú Minchancamana a odvezl jej jako svého zajatce do Cuzca. Vítězní Inkové přejali mnohé rysy chimúské kultury.

Agentura AFP zatím nezveřejnila o novém nálezu mumie bližší podrobnosti.