Jen v druhé polovině roku 2018 došli v Německu ke 157 útokům zacíleným na důležité prvky infrastruktury. Za celý rok 2017 přitom došlo pouze ke 145 útokům tohoto druhu, napsal německý list s odkazem na Spolkový úřad pro bezpečnost informační techniky (BIS).

Útoky měly za cíl ochromit zdroje elektrické energie, poškodit zařízení na kontrolu dodávek pitné vody či přerušit narušit komunikační sítě. BIS předpokládá, že za útoky hackerů mohou stát zahraniční zpravodajské agentury.

Kauza Huawei

Obava z narušení kybernetické bezpečnosti v posledních měsících stoupá jak v Německu, tak v celé Evropě. Velký podíl na tom mají údajné pokusy o ovlivňování voleb z Ruska a také kauza okolo čínské telekomunikační společnosti Huawei. 

Právě čínský výrobce mobilních zařízení stojí v současné době v centru dění. Německá vláda zvažuje, jakým způsobem zabezpečit připravovanou infrastrukturu pro moderní síť 5G a zda produkty firmy Huawei vyloučit ze státních zakázek.

Podobné kroky zvažuje také polská vláda. Tamní úřady minulý měsíc zatkly a obvinily ze špionáže bývalého vysoce postaveného polského bezpečnostního důstojníka a čínského zaměstnance Huawei v Polsku.

Před potenciálním rizikem v podobě výrobků čínské firmy varoval také český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Postoj českých ministerstev k varování úřadu je různý. Rezort vnitra například čínské firmě přidělil zakázku na dodávku síťových přepínačů. Ministerstvo zdravotnictví pod vedením Adama Vojtěcha naopak uvedlo, že doposud žádné prvky od firmy Huawei nevyužívá a zřejmě je nebude používat ani v budoucnu.

Za bezpečnostní hrozbu považují západní země v čele se Spojenými státy americkými napojení společnosti na čínskou vládu, která by mohla její technologie využívat pro účely špionáže. Vedení Huawei však něco takového razantně odmítá. České zastoupení v dopise pro NÚKIB uvedlo, že firma nemá povinnost do svých produktů instalovat „zadní vrátka“, která by mohla sloužit ke zneužití zařízení třetí stranou, ani špionážní software.