V rámci nového výzkumu uspořádali vědci z Itálie experiment, při kterém hráli lidé proti robotovi hru. V případě, že se robot v průběhu hry na lidského oponenta podíval, změnilo to lidské chování a strategii hry. Tato změna byla možná rozeznat během experimentu v měření nervové aktivity zaznamenané elektroencefalografií.

Už delší dobu se ví, že oční kontakt s robotem může na člověka působit znepokojivým dojmem. Podle agentury Reuters mají vědci pro tento pocit pojmenování: tzv. tísnivé údolí (anglicky uncanny valley).

Teď se však prokázalo, že nejde jen o nepříjemný pocit. Pohled páru robotích očí prokazatelně mění procesy lidského mozku.

Teď se nedívej

„Pokud se na vás v momentě důležitého rozhodnutí ve hře robot podívá, toto rozhodování vám značně zkomplikuje,“ uvedla podle serveru Science Alert kognitivní neuroložka Agniezska Wykowská z Italského technologického institutu (ITT), který sídlí v Janově. „Váš mozek bude muset rovněž zapojit náročný proces, díky kterému se budete snažit robotův pohled ignorovat.“

V průběhu experimentu seděly postupně čtyři desítky účastníků naproti robotovi s názvem iCub. Jde o metr vysokého humanoidního robota, kterého vytvořil ITT v roce 2009.

Každý účastník se s robotem utkal ve strategické hře modelující konflikt jménem Hra na kuře (anglicky Game of chicken) na horizontální počítačové obrazovce. Na ní hra simulovala frontální srážku dvou vozidel.

Těsně před srážkou byla hra pozastavena a účastníci byli požádáni, aby pohlédli na robota. Ten lidskému soupeři buď pohleděl přímo do očí, nebo se podíval jinam. Následně se účastníci experimentu museli rozhodnout, zda nechají auto narazit, či strhnou řízení na stranu.

VIDEO: Člověk proti humanoidu

Zdroj: Youtube

Experiment prokázal, že samotný robotův pohled rozhodnutí jednotlivých lidských hráčů neovlivňoval – jen čas rozhodování se mírně prodloužil. Účastníci obecně reagovali rychleji, pokud robot zrak odvrátil.

„V souladu s naší hypotézou mohou opožděné reakce (…) po vzájemném pohledu naznačovat, že právě vzájemný pohled mohl vyžadovat větší kognitivní úsilí. Například už tím, že robotův pohled u člověka podnítí více uvažování nad potenciálními rozhodnutími robota, či způsobil vyšší stupeň potlačení (potenciálně rušivých) stimulů pohledu, který byl pro vykonání úkolu irelevantní,“ vysvětlili vědci ve své práci.

Podle vědců tato změna chování hráče odpovídala změně v nervové aktivitě zvané synchronizovaná alfa aktivita. Jde o vzor mozkových vln, který byl dříve spojován s potlačováním pozornosti.

Jak chápe lidský mozek roboty

Navíc vědci napříč celým experimentem zjistili, že konfrontace s odvráceným pohledem robota pomohla hráčům se odpoutat od sociální interakce s iCubem a soustředit se na hru s menší mírou rozptýlení.

Protože je iCub humanoidní robot – který je navržen, aby vzdáleně kopíroval mimiku, tvar a vzhled lidí – není tak překvapivým zjištěním, že jeho pohled může narušit obvyklý proces pozornosti.

Může to ale ovlivnit design budoucích – více interaktivních a modernějších – robotů, tvrdí vědci. „Roboti budou stále častější součástí našich každodenních životů,“ uvedla Wykowská. „Proto je tak důležité, abychom kromě technologických aspektů robotů pochopili i lidskou stránku interakce mezi lidmi a roboty…jak lidský mozek zpracovává behaviorální signály, které roboti vysílají,“ uzavřela.

Podle zprávy Mezinárodní robotické federace (IFR) se celosvětové prodeje profesionálních robotů mezi lety 2018 a 2019 zvýšily o 32 % na 11,2 miliardy dolarů.

Co je tzv. Uncanny valley?

- jde o oblast na pomyslném grafu závislosti polarity lidských emocí při vnímání humanoidního robota podle jejich podobnosti s člověkem (antropomorfismus)

- míra pozitivních emocí při vnímáni postupně lépe a lépe antropomorfizované bytosti z počátku stoupá, od určité míry podobnosti s člověkem pak emoce klesají až k negativním emocím

- tento interval, kdy člověk humanoida vnímá odpudivě, se nazývá uncanny valley, tedy tísnivé údolí

- následně však dochází před dokonalou antropomorfizací k vyhoupnutí pozitivních emocí k maximu

- teorii vytvořil v 70. letech japonský robotik Masahiro Mori v odkazu na esej Sigmunda Freuda Cosi tísnivého, jiní robotici ji však zpochybnili.