Starověké římské město Pompeje, které v roce 79 našeho letopočtu zasypal po velké erupci Vesuvu sopečný popel, nepřestává ani přes propast více než dvou tisíců let odhalovat stále další a další detaily z tehdejšího života římské společnosti.

K neustále novým překvapujícím objevům vedou i současné vykopávky, které probíhají ve vile Civita Giuliana, asi 700 metrů severozápadně od Pompejí.

Napůl sklad, napůl pokoj rodiny otroků

V blízkosti místa, kde byl letos v lednu odhalen slavnostní vůz, a nedaleko stáje objevené v roce 2018 nyní archeologové objevili malý pokoj o velikosti pouhých 16 metrů čtverečních, který sloužil k ubytování otroků, starajících se o každodenní údržbu římské vily, včetně péče o vůz. V místnosti se dochovaly tři postele (z toho jedna dětská), komoda sloužící jako záchod a dřevěná truhla s koňskými postroji. 

Rekonstrukce dětské lebky hominida provedená na základě dochovaných úlomků
Náhoda či rituál? Dětská lebka v jeskyni vyvolává otázky o pohřbívání hominidů

"Našla se také hřídel od vozu, což naznačuje, že otroci používali svůj pokoj i jako pracovní prostor k opravám, které měli na vozu svého pána provést," uvedl britský deník The Guardian.

Podle Archeologického parku Pompeje byly postele vyrobeny z několika hrubě opracovaných dřevěných prken a jejich délka se dala upravovat podle postavy toho, kdo je používal. Dvě měřily asi 1,7 metru a byly tedy určeny dospělým, jedna měla na délku pouhých 1,4 metru, takže patřila nejspíše dítěti nebo dospívajícímu.

Zdroj: Youtube

Rošty lůžek byly vyrobeny z lan, jejichž otisky jsou dodnes částečně rozeznatelné v tufu, tedy vyvrženém ztuhlém sopečném popelu. Jako dutiny v tufu se dochovaly také látkové přikrývky, jejichž podobu archeologové zrekonstruovali pomocí sádrových odlitků.

Moderní lidé druhu Homo sapiens se s denisovany zřejmě nejen setkali, ale stačili se s nimi i zkřížit.
Člověk se křížil i s pravěkým duchem. Velký objev potvrdila umělá inteligence

Nad postelemi a kolem nich se našlo několik předmětů určených k osobní potřebě, včetně amfgor sloužících k uložení osobních věcí, keramických džbánů a hrnce. Místnost osvětlovalo malé okénko v horní části. Zatím se zdá, že nebyla nijak vymalovaná.

Kromě toho, že pokoj sloužil k ubytování malé skupiny otroků (možná rodiny, čemuž nasvědčuje dětská postel), plnil také funkci skladu, což dokazuje osm amfor umístěných v rozích místnosti, jež sloužily právě k tomuto účelu.

Z pramenů bychom se o nich nedozvěděli

"Tento nález nám otevírá okno k nahlédnutí do nejisté reality lidí, kteří se jen zřídka vyskytují v historických pramenech," uvedl k novému objevu generální ředitel Archeologického parku Pompeje Gabriel Zuchtriegel.

Dodal, že šlo o výjimečný objev. "Je to případ, kdy nám archeologie pomáhá odkrýt tu část starověkého světa, o které bychom jinak věděli jen málo, ale která je přesto nesmírně důležitá. Nejpozoruhodnější je stísněný a nejistý charakter této místnosti, jež byla něčím mezi ubytovnou a skladem a kterou nyní můžeme rekonstruovat díky výjimečnému stavu uchování, vytvořenému erupcí," uvedl Zuchtriegel.

Podle něj jde o jeden z nejvíce vzrušujících objevů jeho archeologického života, ačkoli nevedl k odkrytí žádných "velkých pokladů". "Tím skutečným pokladem je zde zprostředkovaná lidská zkušenost, v tomto případě zkušenost těch nejzranitelnějších členů starověké společnosti, o nichž nám tato místnost přináší jedinečné svědectví," prohlašuje Zuchtriegel.

Otisky dětských rukou a nohou objevené v tibetském Quesangu
Umění staré 200 tisíc let. Na tibetském zkamenělém blátě našli dětské ruce

Vila Civita Giuliana, nacházející se za městskými hradbami Pompejí, byla objevena v roce 2017 a vedla už k několika ohromujícím objevům. Kromě již zmíněné stáje a slavnostního vozu se zde podařilo archeologům objevit loni v listopadu dutiny po dvou lidských tělech, z nichž byly opět zhotoveny sádrové odlitky. Šlo zřejmě o ostatky pána a otroka, kteří se pokusili ukrýt před soptícím Vesuvem v podzemní boční klenuté kryté chodbě.

Ruiny Pompejí byly poprvé objeveny v 16. století a dodnes se v nich našlo více než 1500 z odhadovaných dvou tisíc obětí starověké sopečné erupce.