Kliknutím zvětšítePodmínky u německých břehů vedly k vývoji malých, ale velmi schopných diesel-elektrických ponorek schopných skrytě proplouvat oblastmi s hloubkou vody menší než 25 metrů a operovat v prostředí s potenciálně vysokou hustotou sil protiponorkového boje a námořních min. V dobách studené války byly západoněmecké ponorky omezeny na Baltské moře, a byly proto navrženy pro toto specifické prostředí. Zvláštnosti moře znamenaly, že pro vývoj ponorek pro toto operační prostředí bylo nutné provést rozsáhlý výzkum a vývoj.
Pohledem Jiřího VojáčkaOmezení, pokud jde o velikost, byla dána geografickými podmínkami i poválečnými limity, které stanovily maximální ponorný výtlak 500 tun. To vedlo k vývoji mimořádně účinných systémů a německé námořnictvo dodnes těží z toho, že obranný průmysl dokáže pro své ponorky navrhovat velmi úsporné a kompaktní vybavení. V důsledku toho jsou ponorky německé konstrukce menší než ekvivalentní plavidla jiných států se stejným výkonem.
Typ 212A
Typ 212A je první konvenční třída ponorek s pohonem na palivové články, které mohou po delší dobu fungovat nezávisle na vnějším vzduchu. Dnes se sice oblast působení německých ponorek stále soustřeďuje zejména na Balt, ale operují už i v Norském moři, v evropských vodách Středozemního moře a v severním Atlantiku.
Typ 212A je dokonale přizpůsoben svému specializovanému účelu, jak byl původně plánován a navržen v posledních letech studené války. Požadavky jsou velmi kvalitní vyhledávání cílů (akustické, radarové, magnetické a podobně), malé rozměry a vynikající vlastnosti pro kontrolu hloubky.
Nejmodernější verze Typu 212A s označením NFS pro italské námořnictvo se bude vyznačovat použitím lithium-iontových baterií namísto starých olověných akumulátorů. To má potenciál výrazně prodloužit dobu ponoru při provádění operací, plánuje se také možnost používat střely s plochou dráhou letu.
Italská ponorka Pietro Venuti (S 528)
Stavba první lodi třídy NFS typu 212A byla licenčně zahájena v loděnici Muggiano v La Spezii v lednu 2022. Varianty různě hluboce modernizovaných ponorek 212 bude odebírat také Německo (uvedení do provozu v letech 2032 – 2034) a Norsko, pro které se nové ponorky začnou stavět již letos.
Každá ponorka třídy Typ 212A je vybavena jedním dieselovým motorem MTU 16V 396, který se používá pro přechody na hladinu a v případě potřeby pro dobíjení baterií. Elektronické systémy zahrnují sonarovou soupravu STN Atlas s několika specifickými senzorovými poli, optoelektronické zaměřovače a bojový systém norské firmy Kongsberg.
Výzbroj tvoří šest torpédometů ráže 533 mm schopných vypouštět těžká po drátu naváděná torpéda DM2A4 Seehecht a brzy také řízené střely IDAS s možností útoku proti letounům, lodím i pozemním cílům, které jsou stále ve vývoji. K dispozici jsou také externě montované pásy pro až 24 námořních min.
Pětadvacet let od položení prvního kýlu je třída Typ 212A stále považována za jednu z nejlepších konstrukcí nejaderných ponorek na světě. Poválečná velikostní omezení a zkušenosti z dob studené války v mělkém Baltském moři daly německému námořnictvu jedinečnou šanci vyvinout špičkovou technologii zabalenou do relativně malého trupu. Téměř nehlučný pohon AIP, kormidla ve tvaru X, použití nemagnetické oceli, masivní řada aktivních a pasivních senzorů a vysoce vycvičené posádky činí z typu 212A mimořádně účinnou platformu pro boj proti ponorkám a proti hladinovým cílům.
Německý ponorkový výcvik
Výcvikové středisko ponorek má své kořeny v 1. srpnu 1959, kdy vzniklo jako Výcviková skupina ponorek (Ubootlehrgruppe, ULG) v Eckernförde, než se 31. srpna 1960 přestěhovalo do Neustadtu v Holštýnsku. 31. srpna 1989 byla ULG přetvořena na Výcvikové středisko ponorek (AZU) a vrátila se do Eckernförde. Po restrukturalizaci ozbrojených sil 29. srpna 2013 bylo Výcvikové středisko ponorek začleněno do struktury 1. skupiny ponorek.
Výcvikové středisko pro ponorky zahrnuje několik zařízení, která zajišťují kompletní výuku posádky a také nepřetržitou podporu. Základní výcvik zahrnuje přípravné období při kurzu, v němž se posádka učí úkolům na palubě. Zahrnuje výcvik na pevnině a na palubě, v učebně, na simulátoru a počítačový výcvik. Posádkový a operační výcvik připravuje posádku na plnění velitelských úkolů, kontrolu škod a použití zbraní. Ty se provádějí na simulátorech, na palubě, včetně formací, a končí závěrečným schválením bojové připravenosti.
Typický plán výcviku posádky je rozdělen do tří hlavních částí:
- výcvik na molu, po jeho absolvování posádka obdrží osvědčení Safe to Sail
- výcvik na moři, po jehož dokončení posádka obdrží osvědčení Limited Combat Ready
- nejvyšším stupněm je mezinárodní cvičení s vypouštěním torpéd, po jeho dokončení získá posádka osvědčení Combat Ready
Výcvikové středisko rovněž zajišťuje výuku na míru pro ponorkáře partnerských námořních sil, kterým nabízí výcvik na palubě, výcvik v učebně, výcvik na simulátoru v angličtině a podporu při počátečním výcviku posádky.
Proces učení ani poté nekončí. Středisko hydroakustické analýzy průběžně analyzuje obrovské množství dat získaných z operačních zkušeností a využívá metody zpravodajství, sledování a průzkumu. Po jejich analýze jsou výsledky vloženy do bojových simulátorů, takže posádky jsou cvičeny na základě nejnovějších údajů.
Výcvikové středisko ponorek disponuje několika nejmodernějšími trenažéry pro výcvik ponorek. Srdcem zařízení je masivní simulátor hloubkového řízení věrně napodobující všechny pohyby ponorky. Slouží k nácviku postupů při potápění a vynořování a také k nácviku nouzových scénářů simulujících technické poruchy některého z daných systémů ponorky. Je mimořádně flexibilní, protože je vybaven LCD obrazovkami a jednoduchým nahráním lze simulovat ovládání ponorek téměř všech spřátelených námořních sil, například brazilských, peruánských, portugalských, nizozemských nebo norských.
Posádky ponorek se také cvičí na dvou samostatných simulátorech řídicího sálu, na samostatném simulátoru řídicích systémů ponorky, plně funkčním dieselovém motoru a replice bateriového prostoru v měřítku 1 ku 1.
Německá ponorka typu 212CD
Stejně jako u každé služby není efektivita jakékoli platformy nebo zařízení dána pouze technologií, ale především kvalifikovanou posádkou, která ji obsluhuje. Služba na palubě ponorky třídy Typ 212A je jedinečná, protože nabízí širokou škálu misí v jednom z nejnáročnějších podmořských prostředí. Posádky jsou vysoce schopné díky speciálním simulátorům na pevnině a průběžnému výcviku, při němž se využívají nejnovější dostupné údaje.
Důležitým faktorem, zejména v rámci ponorkových sil, je také pohoda posádky a jejich rodin, na kterou se německé námořnictvo zaměřuje. Staleté zkušenosti a tradice německých ponorkářů se tak v dnešní Bundesmarine snoubí s moderními technologiemi a progresivním přístupem k lidem.
Německé ponorkové loďstvo je tak dnes malá, ale velmi efektivní bojová síla.
57
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
