Geologický tým z americké Texaské univerzity prozkoumal horninu pod chicxulubským kráterem a získal vzorky jádra z hloubky 500 až 1300 metrů pod mořským dnem. Na jejich základě se snaží nově popsat celou událost. Mezi odhalené stopy dávného Armagedonu patří roztavená hornina, dřevěné uhlí a nezvyklá absence síry v odebraných vzorcích.

Zdroj: Youtube

"Jde o rozšířenou rekonstrukci této události podle údajů, které jsme dokázali z místa dopadu získat. Vypovídá o procesech, které následovaly po dopadu meteoritu, z pohledu lokality, která byla jeho očitým svědkem," prohlásil pro server Science Alert geofyzik Sean Gulick z Texaské univerzity. 

Ohnivé peklo a tsunami

Asteroid vyvolal vlnu tsunami, která se zdvihla do výše několika set metrů. Současně vytvořil obří kráter, do něhož vracející se vlna smetla obrovskou rychlostí kamení a špínu - během jediného dne vzniklo kolem 130 metrů usazeného materiálu, což v prvních minutách a hodinách po nárazu zcela zásadně změnilo životní prostředí uvnitř kráteru a v jeho bezprostředním okolí. A k čemu dalšímu v této době došlo?

Vědci našli kráter po dopadu obřího meteoritu. Patří mezi největší v Evropě:

Zaprvé se místo dopadu proměnilo v ohnivé peklo. Celá planeta se pak ochladila a doslova zmrzla, což mělo za následek vyhynutí života geologického období křídy a paleogénu, tedy druhohor a starších třetihor, a zánik dinosaurů s výjimkou ptáků. "Ten den sice nezemřeli všichni dinosauři, ale mnozí opravdu ano," řekl Gulick.

Nalezená roztavená hornina svědčí o tom, že asteroid zasáhl Zeměkouli silou 10 miliard atomových bomb. Uvolněná energie spálila tisíce kilometrů lesů a zaplavila pevninu vlnou tsunami, která dorazila až na území dnešního amerického státu Illinois. Když voda ze záplavové vlny konečně ustoupila, vzala s sebou do čerstvě vytvořeného kráteru velké množství hmoty včetně spousty špíny (naznačené přítomností indikátorů biologického stavu v podobě půdních plísní) a dřevěného uhlí ze spálených stromů.

Už tyto události měly samozřejmě dramatický dopad na všechny ekosystémy, ale to hlavní, co změnilo svět, mělo teprve přijít. Odhalení tajemství, co to bylo, se paradoxně skrývá ve stopách, které vědci nenašli.

Síra zakryla oblohu

Konkrétně jde o pozoruhodnou nepřítomnost jakýchkoli nerostů obsahujících síru, jejichž výskyt by se dal jinak předpokládat. Proč tedy pod kráterem chybí? Pravděpodobně proto, že se při nárazu asteroidu doslova vypařily, a dostaly tak do atmosféry obrovské množství sulfátových aerosolů - ty pak pokryly celou oblohu a zamezily přístup slunečnímu záření. Země se tak na celá léta dramaticky ochladila. 

Podle vědeckých výpočtů uvolnil dopad asteroidu do ovzduší kolem 325 miliard tun síry, to je o čtyři řády víc, než kolik síry se dostalo do vzduchu během výbuchu sopky Krakatoa v roce 1883, jenž ochladil celou planetu na dobu pěti let. 

Vědci se proto domnívají, že právě síra byla oním skutečným zabijákem, který povraždil tehdejší život. Vše navíc možná ještě zhoršila pozdější sopečná aktivita, která mohla být rovněž vyvolána dopadem. "Skutečný vrah se musel skrývat v atmosféře. Jediný způsob, jímž můžete dosáhnout globálního hromadného hynutí přírodních druhů, je atmosférický efekt," vysvětluje geofyzik Gulick. 

Výzkum geologického týmu byl publikován v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Science, vydávaném Národní akademií věd Spojených států amerických.