Nalezli totiž desítky přes 2000 let starých hrobů, které byly zdobené minimálně, některé byly vytvořeny "nedbale či neohrabaně". Podle vědců šlo pravděpodobně o místo odpočinku pro lidi z dělnické nebo střední třídy. 

„Většina mumií, které jsme nyní objevili, byla velmi skromně pohřbena,“ řekl serveru Science Alert egyptolog Kamil Kuraszkiewicz z varšavské univerzity. "Tito lidé podstoupili pouze základní balzamování, poté byli zabaleni do obvazů a umístěni přímo do jám vykopaných v písku," dodává. 

Takhle mohla vypadat mladá denisovanka, která žila před 50 tisíci let v oblasti dnešní Sibiře. Její tvář byla zrekonstruována pomocí palety vzorků starověké DNA
Vědci zrekonstruovali tvář denisovanky. Pomohla jim dávná DNA

Tým polských vědců zkoumal oblast Sakkáry, přesněji u Džoserovy pyramidy, která je se svým stářím přes 4600 let nejstarší pyramidou na světě. A právě zde, mezi stavbou a příkopem, který ji obklopuje, nalezli mumie zahrabané v rakvích do písku a ve špatném stavu.

V Egyptském Asuánu nalezli třicet mumií, včetně dětských:

Tito lidé tak nebyli umístěni do hrobek, jak se obecně předpokládá. Rakve se tak ve většině případů rozpadly, a ty, co přežily dlouhá tisíciletí, byly vypleněny. I přes značné stádium rozpadu však byly na některých patrné určité dekorace. Tam, kde by se například nacházel krk mumie, byl na víko namalován náhrdeník. Níže se pak objevovaly napodobeniny hieroglifů. Ty měly nejspíše ztvárnit jméno zesnulého, ale podle archeologů překvapivě vůbec nedávaly smysl. 

Neuměli číst

„Řemeslník, který to namaloval, zřejmě neuměl číst. Možná se také pokusil napodobit něco, co předtím někde viděl. V každém případě však některé tvary nejsou hieroglyfickými znaky a celek netvoří souvislý text,“ vysvětlil Kuraszkiewicz.

Dolmen de Guadalperal na snímku z roku 2019
Sucho ve Španělsku odkrylo dávno zatopený poklad. Další záplava ho může zničit

Kromě toho byly dvě postavy znázorňující Anubise, strážce podsvětí, namalovány "krásně neohrabaně" a v neobvyklém modrém odstínu. Anubis totiž bývá znázorňován výhradně černě. Proč byl vyobrazen v modré barvě, není podle odborníka jasné. "Umělec možná nebyl obeznámen s dobovými konvencemi, nebo šlo možná o odkaz na vlasy boha Re. V mýtech byl popisován jako bůh se zlatým tělem a vlasy z lapisu lazuli (drahý kámen, ceněný již od pradávna kvůli výrazné modré barvě).

Rakev samotná však byla vypleněna a pohřební maska, která by případně zakryla tvář mumie na vnější straně rakve, chyběla. Takže některé další údaje, jež mohly poskytnout více informací, jsou nenávratně ztraceny. 

Nádobky z dětských hrobů v jihovýchodním Německu, které mohly sloužit ke kojení dětí náhražkou mateřského mléka
Kojenecké láhve nejsou moderní vynález. Znali je už ve starověku

Přestože jsou tyto hroby jednodušší a skromnější než hrobky bohatých, ukazují nám, že obyčejní lidé měli podobné pohřební praktiky jako bohatí. Dokonce možná tyto pohřby napodobovali, přestože něčemu nerozuměli. Podle archeologů nám tato zjištění říkají zase o něco více o egyptské společnosti před 2000 až 2500 lety. Zatím se archeologům podařilo v Sakkáře objevit asi 500 jednoduchých hrobek, u nichž věří, že jde o oblast určenou pro obyčejné lidi, nikoliv elity, které zaujímaly své místo v jiné části komplexu.

Polští archeologové působí v Egyptě již desítky let. Zajímají se zejména o nekropoli v Sakkáře - obrovské "město mrtvých," které sloužilo jako pohřebiště tehdejší metropoli Mennofer (řecky Memfis). Ta byla v určitém období sídelním městem panovníků a po celé období egyptského starověku zůstávala významným administrativním a vojenským centrem a i nadále zůstává velmi důležitým nalezištěm plným ohromujících hrobek a odhalujících velké množství staroegyptských pohřebních praktik.