Podle archeologů se pohřbený válečník zřejmě těšil vysokému společenskému postavení, protože byl i s rodinou uložen spolu s cennými předměty až pět metrů pod zemí. Informoval o tom televizní kanál Ruptly.tv. Odhaduje se, že bojovníkovy ostatky pocházejí zhruba z 5. století.

"V hrobu jsme našli ostatky rodiny: dospělého muže a jeho manželku se třemi dětmi. Soudě podle nálezu příslušel muž k městskému vojsku. Byl to jezdec, protože jsme našli jezdecké třmeny a ostruhy. Navíc byl opásán koženou pochvou k nošení meče. Přezky jsou opravdu hodně opotřebované, což nejspíš znamená, že viděl hodně bitev. Byl neochvějný a tasil svůj meč znovu a znovu," uvedl Alexej Vorošilov, vedoucí oddělení pohřebišť Archeologického ústavu Ruské akademie věd.

Podle názoru celého jeho týmu byl válečník spolu se svou rodinou zabit během útoku kočovných kmenů, nebo všichni zemřeli na mor.

K objevu došlo zčásti náhodou, protože archeologický tým v době nálezu už s vykopávkami končil.

Hrob keltské ženy připravené na ples:

Náhodný, ale nikoli ojedinělý objev

Samotný hrob přitom není jedinou zajímavostí, kterou vědci letos v létě v tomto místě nalezli. Objevili například mramorovou desku stolu, která mohla sloužit jako kostelní oltář, což by potvrzovalo, že už v 5. století se ve Fanagorii vyskytovali křesťané. Tomu nasvědčuje i další nalezený mramorový artefakt, jímž byla nádoba používaná pro křest dětí. Její nález nasvědčuje možnosti, že právě z Fanagorie se křesťanské náboženství rozšířilo do Ruska, sdělil listu Newsweek Vladimir Kuzněcov, šéf fanagorského muzea pod širým nebem.

"Jedna z našich podmořských výprav objevila před časem loď, která byla potopena po fanagorském povstání proti Mithridatésovi VI. Pontskému, k němuž došlo přesně v roce 62 našeho letopočtu. Tato loď je jednou z vůbec nejstarších na světě," zmínil Kuzněcov další objevenou pamětihodnost.

Kdysi slavné město záhy zaniklo

Fanagorie byla původně pobřežní osada založená starými Řeky, prchajícími před konflikty v Malé Asii. Nachází se na pobřeží Černého moře, v oblasti, která dnes spadá pod správu ruského Krasnodarského kraje. V době vlády chána Kuvrata po roce 630 se stala pravděpodobně hlavním městem nově založeného Velkého Bulharska a jedním z nejvlivnějších a největších řeckých měst. V 9. až 10. století však byla z neznámých důvodů opuštěna.