Jak přiblížil vedoucí výzkumu, archeolog Jiří Bumerl, práce zde zahajovali letos v srpnu. „Na místě jsme odhalili tři různé fáze užívání prostoru, na první pohled byla znatelná dlouhá dřeva a kameny skládané na maltu, což znamená, že se jednalo o honosnější stavbu,“ popsal s tím, že zanikla někdy v polovině 15. století.

Tři různá období

Nejstarší nalezenou fázi reprezentují typické proplétané ploty z proutí. „Zřejmě se jednalo o rozparcelování prostoru, ohrazení pro domácí zvířata, či vymezení zahrady, součástí mohly být i různé branky. Datujeme ji do konce 13. století,“ podotkl Bumerl.

Záchranný archeologický výzkum na trase nového dálničního úseku mezi Moravským Pískem a Starým Městem.
Tisíc let ležely v temnotě. Archeologové našli denár uherského krále i kostry

Druhou fází jsou zmiňovaná dřeva. „Ty mohly sloužit jako základ pro oplocení, či zdi. Mají žlaby a tehdejší obyvatelé do nich vsazovali kolíky, byly zapuštěny do země a vyrovnány dřevy i kameny,“ komentoval vývoj na skrytém nalezišti.

„Zřejmě šlo o dřevěný objekt, který byl posléze nahrazen a rozšířen kamennou stavbou, protože v některých místech trámy kopírují zdi, na jiných zdivo trámy překračuje,“ přiblížil archeolog.

Poslední fází je pak zmiňované kamenné zdivo pojené na vápennou maltu. Tato fáze zaniká v první polovině 15. století.

Rozličná keramika se vzory

Artefakty z keramiky se podle jeho slov podařilo datovat až do přelomu 13. a 14. století. „To jsou nejstarší nalezené pozůstatky. Jedná se o nádoby, které opravdu používali lidé zde žijící. V prostoru se nacházely velké střepy, které lze skládat,“ uvedl.

Na místě objevili mimo jiné kousek kahánku, části hrnců s grafitem, v kterých se skladovaly sypké materiály, různé další nádobí i pokličky s typickým zdobením a nápisy, které by časem rádi poskládali a texty rozluštili.

Otisky dětských rukou a nohou objevené v tibetském Quesangu
Umění staré 200 tisíc let. Na tibetském zkamenělém blátě našli dětské ruce

Dřevěná a kamenná stavba mohla mít podobné užití, protože společně respektují stejný prostor. „Ty hranice jsou opravdu totožné,“ zmínil Bumerl. Souvislost se vznikem rybníka odmítá. „Na první vojenské mapě v závěru 18. století tento rybník ještě neexistuje,“ konstatoval archeolog.

„Na katastrální mapě z první poloviny 19. století již rybník nalézáme, musel být tedy vybudován někdy na přelomu 18. a 19. století,“ objasnil Bumerl.

Objekt, který našli na dně vodní nádrže přestal plnil funkci daleko dříve. „Zřejmě již v polovině 15. století. Nic mladšího se bohužel nedochovalo, protože rybník už byl nějakým stylem jednou bagrován,“ vysvětlil.

Panský dvorec se zvířaty

Kamenné stavení je nezvykle velké a dobře stavěné, proto ho mohli vlastnit spíše pánové. „Zůstala tu dochována i spadlá asi dvoumetrová zeď. Část prostoru byl zastřešený, což potvrzuje nález šindele, která pokrývala střechu,“ doplnil Jiří Bumerl.

Na stavbě použili také tvarové cihly, což není úplně typické. „Mohl z nich být postaven nějaký portál, to nebývá běžná věc. Jde o dekorativní prvky, který si jen tak někdo nemohl dovolit a napovídá to, že šlo o sociálně výše postavenou rodinu,“ osvětlil.

Jiří Vedral a fosilie určené na prodej
Největší zájem je o zuby obřích prehistorických žraloků, říká prodejce fosilií

Původní obyvatelé zde chovali i domácí zvířata. „Mezi nalezenými předměty jsou mimo jiné koňské podkovy. Objevili jsme také kosti, konkrétně koňskou spodní čelist a nějaké kůstky prasat,“ upřesnil.

Podle Bumerla se nejedná o obyčejnou stavbu, protože se nacházela v centru osídlení. „Naproti je kostel. Její vybudování něco stálo, protože je z kamene a byla použita i malta. Mohl to být nějaký panský dvorec, určitě ho vlastnil někdo z vyšší společnosti, například nějaký nižší šlechtic, či správce,“ odhadl archeolog s tím, že určitě nešlo o chudého rolníka.

Opatrně také uvažují, že součástí rozlehlé stavby mohla v zádní části být i malá věž. „Možná nám napoví ještě další výzkum, na místě se zdržíme nejméně další dva týdny,“ odhadl Jiří Bumerl.