Ze tmy náhle problikne světlo. Někdy červené, někdy růžové. Občas trvá záblesk pouhou vteřinu, jindy Měsíc "bliká" tu a tam celé hodiny. Co je to za záři? Důkaz o existenci mimozemšťanů? Zapomenutý astronaut vysílající morseovkou SOS? Odkud se tento tajemný jev bere?

Tajemný úplněk tvoří po staletí inspiraci nejen umělcům, ale zajímá i zemědělce a vědce
Záhadný měsíční svit. Ovlivňuje na Zemi víc věcí, než bychom čekali

Na první otázky vědci odpověď už léta znají: žádný mimozemšťan ani zapomenutý vesmírný turista na Měsíci nestraší. Ona anomálie, která vzrušuje noční romantiky s dalekohledem, se nazývá přechodný lunární jev a je znám už stovky let - jeho zřejmě prvním doloženým pozorováním je záznam v kronice canterburského benediktinského opatství o tom, že několik mnichů vidělo dne 18. června 1178 několik záblesků na Měsíci krátce po setmění.

Čtyři teorie nestačí

Poslední dotaz, tedy jak tento efekt vzniká, je však daleko těžší zodpovědět. Navzdory tomu, že jsou anomální světelné jevy na Měsíci známy a zaznamenávány po celá desetiletí, tajemství jejich původu vědci dosud nerozluštili. Vědecké bádání zatím přineslo čtyři stěžejní oblasti teorií, odkud mohou záblesky pocházet.

První jsou možné úniky měsíčních plynů, vystupujících z podzemních dutin na povrch. Na Měsíci byly ojediněle zaznamenány emise radonu, který by mohl v případě proniknutí na povrch vytvořit oblak plynu a prachu schopný odrazit sluneční světlo. Avšak světelné efekty se objevovaly i v místech, kde odpařování radonu nic nenaznačovalo.

Také by mohlo jít o "bombardování" Měsíce meteority. Na přirozený zemský satelit skutečně dopadají cizí tělesa, přičemž by se mohly projevit záblesky. Na druhé straně v roce 1994 vyfotografovala sonda Clementine několik měsíčních lokalit, na nichž byl krátce předtím zaznamenán ze Země přechodný lunární jev - a nezdokumentovala žádný kráter, který by svědčil o dopadu vesmírného tělesa.

Zbylými dvěma možnými vysvětleními jsou elektrostatické jevy na Měsíci nebo skutečnost, že za "měsíční záblesk" je považován jiný jev, k němuž došlo v ose mezi pozorovatelem a měsícem - třeba výbuch meteoritu v pozemské atmosféře, který v případě, že je jasně zářící Měsíc na jeho pozadí, může působit jako záblesk na měsíčním povrchu.

Žádná teorie však neobjasňovala jev v celé šíři ani nebyla spolehlivě prokázána. O komplexní vysvětlení přechodných měsíčních jevů se chce proto nyní pokusit tým astronoma Hakana Kayala, jenž plánuje tohoto cíle dosáhnout tak, že kousek po kousku zmapuje měsíční povrch a všechny přechodné jevy, které se na něm vyskytují. Pomoci mu má umělá inteligence.

Chytré kamery

Kayal, jenž je profesorem německé univerzity Julius-Maximilians-Universität ve Würzburgu, postavil se svým týmem začátkem letošního roku dalekohled, který využívá k automatické detekci záblesků umělou inteligenci. Dalekohled byl umístěn na vědeckou základnu ve Španělsku severně od Sevilly, nacházející se ve venkovské oblasti s minimálním světelným znečištěním.

Dalekohled disponuje dvěma kamerami, z nichž každá je ovládána z univerzitního kampusu v Bavorsku. Pokud tyto kamery detekují výboj světla, začnou automaticky snímat obrázky a zároveň odesílají e-maily německému výzkumnému týmu, který informují o tom, co se na Měsíci děje. Skutečné pátrání by však měl zajišťovat software. Kayalův tým stále pracuje na vývoji umělé inteligence, která by byla schopna přesně rozeznávat, jaké záblesky pocházejí skutečně z Měsíce, a okamžitě je dokumentovat.

To není úplně jednoduchý úkol vzhledem k tomu, kolik nejrůznějších světelných jevů se na noční obloze objevuje - včetně takových bizarností, jako jsou "falešná souhvězdí" typu satelitní sítě Starlink Elona Muska. Kayal ale i přesto počítá s tím, že by se mu to mohlo podařit už v příštím roce.

Nafukovací měsíc brněnské hvězdárny.
Největší událost a učební pomůcka. Přistání na Měsíci připomíná obří model

"Jedním z našich hlavních současných úkolů je dotáhnout náš software do té fáze, aby co nejpřesněji zaznamenával přechodné lunární jevy s co nejmenším výskytem falešných poplachů. Jeho základní verzi už máme, funguje, ale musíme ji ještě vylepšit," řekl Kayal odbornému časopisu Popular Science. Dodal přitom, že by uvítal víc vývojářů, ale protože jeho výzkum nefinancuje žádná třetí strana a celý projekt platí pouze univerzita, je počet pracovních sil dost omezený. 

Pokud by se však Kayalův záměr podařilo dotáhnout, shromáždil by software obrovské množství dat z celého Měsíce, která by vědci konečně mohli analyzovat a zjistit, co doopravdy se za mystickými záblesky skrývá.

Teorie plynů

Kayal sám v tomto směru věří v teorii plynů unikajících z podzemních dutin: "Na Měsíci byly pozorovány i seismické aktivity. Pokud tam opravdu dochází k zemětřesným pohybům, mohly by při nich z puklin unikat plyny odrážející sluneční světlo. To by vysvětlilo i ty světelné jevy, které trvají celé hodiny," citoval jeho slova britský deník Metro.

Samotná univerzita ve Würzburgu nezatratila ani ostatní hypotézy, tedy tu, která počítá s meteority nebo s elektrostatickými jevy. "Dopad meteoritu by mohl krátkou záři způsobit. A pokud elektricky nabité částice slunečního větru reagují s měsíčním prachem, může k podobným zábleskům dojít také," uvedla univerzita.

Edwin „Buzz” Aldrin na povrchu Měsíce, vstoupil na něj jako druhý po Neilu Armstrongovi.
Dobytí Měsíce. Před 50 lety stál ambiciózní cíl několik životů a miliardy dolarů