Ano, planetu Zemi v minulosti pravděpodobně obývali i větší ptáci. Výjimečnost zástupců druhu Pachystruthio dmanisensis ovšem nespočívá ani tak v jejich velikosti, ale spíše v nečekaném místě nálezu jejich kosterních pozůstatků – to leží na severním pobřeží Černého moře.

Když byla v roce 2018 zahájena výstavba nové silnice na Krymském poloostrově, nikdo nepředpokládal, že stavební práce vyústí v objevení nové jeskyně. O to překvapivější pak bylo, když se z této jeskyně později stal učiněný zlatý důl archeologických nálezů. Mezi pozůstatky mamutů, šavlozubých koček, hyen, koní a dokonce i nedospělého vlka se nacházela i jedna zvláštní stehenní kost, která vypadala, jakoby k těm ostatním vlastně nepatřila.

Paleontolog Nikita Zelenkov, jenž působí na Ruské akademii věd, se zprvu domníval, že se jedná o část kostry aepyornise, obřího nelétavého ptáka pocházejícího z Madagaskaru. „Kost, zejména pak její struktura, nám ale vyprávěla jiný příběh,“ citoval Zelenkova server Science Alert.

Jak vypadal jeden z největších ptáků světa?

Ten zpochybnil vše, v co vědci až dosud věřili. Již před více než půl stoletím přišel mladý biolog Bristol Foster s tvrzením, že mezi vzrůstem (nejen) pravěkých zvířat a velikostí jejich životního prostoru existuje přímá souvislost. Jinými slovy – vědci se domnívali, že „nadměrně velká“ zvířata jako například madagaskarští sloní ptáci vděčila za svůj vzrůst tomu, že se vyvinula právě na ostrově. A jelikož až dosud neexistovaly žádné důkazy o výskytu velkých ptáků na evropské pevnině, Fosterova teorie se až dosud zdála být nezpochybnitelná.

Podsaditý pravěký pštros

Samotný femur se příliš neliší od pozůstatků aepyornise, je ale o poznání méně masivní, což naznačuje, že patřil dobrému běžci. Podle archeologů dorůstal dospělý Pachystruthio dmanisensis přibližně do výšky 3,5 metru a lze si představit, že vypadal jako štíhlý a vysoký sloní pták, nebo – a to je nejspíše blíže skutečnosti – jako podsaditý pštros.

„Zatím nemáme k dispozici dost informací, abychom dokázali říct, zda se jedná o příbuzného pštrosa či jiných ptáků. Odhadli jsme však, že vážil asi 450 kilogramů – tedy asi třikrát tolik co dnešní pštros. Je to impozantní váha, vezmeme-li do úvahy, že stejné váhy dosahuje i dospělý lední medvěd,“ dodal Zelenkov.

Neoficiální titul největšího pravěkého ptáka přesto stále patří někomu jinému. A to největšímu a nejmohutnějšímu z trojice madagaskarských druhů, obřímu nelétavému ptáku nazývanému vorombe titan, který vyhynul přibližně před tisíci lety. Jeho váha dosahovala až těžko uvěřitelných 860 kilogramů, tedy dvojnásobek odhadované hmotnosti druhu Pachystruthio dmanisensis.

Nový druh býložravého dinosaura:

Současníci pravěkých lidí 

Stáří objevené stehenní kosti je odhadováno na 1,5 až 1,8 milionu let. To znamená, že když zástupci druhu homo erectus (člověk vzpřímený), prapředci moderních lidí, dosáhli území dnešní Evropy, pravděpodobně zde narazili i na tohoto obřího ptáka.

Podle archeologů je pravděpodobné, že se ptáci druhu Pachystruthio dmanisensis následně stali kořistí pravěkých lidí. Vzhledem k přítomnosti lidí – a to nemluvě o šavlozubých kočkách, hyenách a vlcích – bylo nezbytné, aby se z nich stali dobří běžci, konstatoval server Science Alert.

Měli lidé svůj podíl i na vyhynutí obřího ptáka? To je v tuto chvíli nemožné říct. Vědci však doufají, že jim tuto otázku co nejdříve zodpovědí další archeologické nálezy.