„Narození těchto jehňat jasně ukazuje, že umělé oplodnění zmrazeným spermatem je nyní i do budoucna bezpečnou a spolehlivou reprodukční technologií,“ řekl v telefonickém rozhovoru televizi CNN Simon de Graaf, docent na Zemědělském ústavu univerzity v Sydney.

Celkem byla provedena inseminace u 56 bahnic a 34 z nich se narodilo jehně, což představuje úspěšnost 61 procent. Nedávno zmrazené sperma při srovnání vykázalo úspěšnost 59 procent. „Věříme, že se jednalo o nejstarší životaschopné uložené semeno jakéhokoli druhu na světě a rozhodně nejstarší semeno použité k produkci potomků,“ podotkla spoluautorka studie Jessica Rickardová.

Semeno bylo uloženo v tekutém dusíku při teplotě -196 stupňů Celsia. Rickardová, která spermie před testováním na úmrtnost, rychlost, životaschopnost a integritu DNA rozmrazila, byla překvapená tím, jak dobře se zachovalo.

„Úžasné na tomto výsledku je to, že jsme neobjevili žádné rozdíly mezi spermiemi zmrazenými před 50 lety a spermiemi zmrazenými před rokem,“ uvedla v tiskovém prohlášení.

Vzorky pocházely od čtyř beranů rodiny Walkerových, která provozuje ovčí farmu a dnes vlastní osm tisíc ovcí v Yass Plains ve státě Nový Jižní Wales. Jeden z těchto beranů, známý jako Sir Freddie se narodil v roce 1959 a Walkerovi ho v roce 1961 koupili za 345 guineí, což odpovídá 7927,80 libry v roce 2018 (asi 237 tisíc korun).

Jehňata, která se během výzkumu narodila, nyní žijí na farmě ve městě Coleraine ve státě Viktorie. Zde je budou vědci v příštích dvou letech sledovat a porovnávat s jehňaty narozenými mimo program. Přitom se chtějí rovněž zaměřit na to, jak se desetiletí selektivního chovu projevilo na samotném plemeni merino, které je vysoce ceněné pro svou jemnou vlnu.

Naděje pro muže před chemoterapií

Skutečnost, že životaschopnost spermií neklesá ani při dlouhodobém skladování, však bude mít podle de Graafa i některé přínosy pro lidi. Využijí to například muži, kteří si chtějí zmrazit své sperma předtím, než se podrobí chemoterapii.

Současně však může významně pomoci i v úsilí o záchranu ohrožených druhů před vyhynutím. „Práce ukazuje, že dnes můžeme zachovat geny vzácných, ohrožených zvířat tak, že jejich spermatické buňky mohou být použity pro umělou inseminaci, oplodnění ve zkumavce, nebo dokonce při nějakých pokročilejších reprodukčních technologiích v budoucnosti,“ dodal de Graaf.

Při chovu ohrožených druhů v zajetí se vědci snaží zpomalit genetické změny, jak jen je to možné. „Jednou z cest, jak to udělat, je prodloužením intervalů mezi generacemi chovaných ohrožených druhů. Skvělým způsobem, jak toho dosáhnout, je použití semene, které bylo zmraženo po velice dlouhou dobu, myslí si de Graaf.