Slovenská média informovala o tom, že vláda schválila výběr protiletadlových raketových systémů pro ozbrojené síly. Plánuje se nákup polských systémů Piorun a izraelského systému Barak MX. Celkové náklady na investici jsou stanoveny na 194 milionů eur (4,75 miliardy korun), přičemž polský průmysl by měl za 36 systémů získat 65 milionů eur.

Do konce roku se očekává vyjednání a uzavření dohod, které budou předloženy vládě ke schválení a podpisu.

Piorun lepší než RBS 70

Bratislava v rámci výběrového řízení, které bylo zahájeno v tomto roce, poptávala jeden systém středního dosahu a až 36 střel „MANPADS“ (krátkodosahový systém, odpalovaný z ramene). Tyto systémy měly být pořízeny, aby bylo možné nahradit sovětské komplety Igla-1 a 2K12 Kub (který provozuje také Česká republika). Tím by se zároveň částečně zaplnila mezera, která ve slovenské protivzdušné obraně vznikla poté, co Bratislava odeslala svůj jediný systém S-300PMU na Ukrajinu.

Proudový letoun Messerschmitt Me-262 v Hradci Králové.
Letecký zázrak Me 262: Vývoj stíhačky utnul sám Hitler, chtěl mít bombardér

Zbývá připomenout, že Slovensko zdědilo výkonný S-300 po československé armádě, když se během rozdělení federace politici dohodli, že připadne Slovensku. Podle slovenské vlády jsou současné nákupy první etapou modernizace protivzdušné obrany.

Pohledem Jiřího VojáčkaZdroj: DeníkSlovenští politici zveřejnili výsledky hodnocení, na jehož základě se vybraly konečné nabídky. Pro Českou republiku jsou zajímavé zejména důvody, pro které pořídili krátkodosahový systém Piorun. V této části hodnocení totiž Slováci porovnávali polskou nabídku z ramene odpalovaného raketového systému Piorun s konkurenčními západními systémy, švédským RBS 70 NG, francouzským Mistralem 3 a jihokorejským Chironem.

Všechny tři systémy splnily minimální technické požadavky. Polsko jako jediné nabídlo systém odpalovaný z ramene, který může obsluhovat jeden voják. Zbývající nabídky se týkaly, jak Slováci přiznávají, řešení CREWPAD, která jsou o něco těžší, využívají základnu a se kterými manipulují dva vojáci. Včetně systému RBS 70, který provozuje Armáda České republiky.

Protiletadlový raketový systém RBS-70Protiletadlový raketový systém RBS-70Zdroj: U.S. Marine Corps photo by Lance Cpl. Alyssa Chuluda, public domain, via Wikimedia Commons

Jak jsme už psali před časem, v roce 2019 vznikl na objednávku Ministerstva obrany dokument, který měl porovnávat možnosti na trhu s bojovými tanky. Jeho autoři, odborníci z Vojenského technického ústavu pozemního vojska, analyzovali také související prvky ochrany mechanizovaných jednotek, mezi nimi také ochranu proti letounům, vrtulníkům a dronům.

V této části poté podrobili českou armádou provozovaný švédský systém drtivé kritice. Doslova konstatovali, že systém je proti některým hrozbám ze vzduchu „prakticky neúčinný“. I z tohoto pohledu není překvapením, že si jej nezvolilo pro dozbrojení svých jednotek Slovensko.

Kanon je nepřesný a praská povrch. Utajovaná zpráva odhalila nedostatky F-35. Ilustrační snímek
Kanon je nepřesný a praská povrch. Utajovaná zpráva odhalila nedostatky F-35

Polský návrh byl jediný, který umožňoval pořídit 36 systémů „MANPADS“ (přenosných z ramene odpalovaných raket), což také představuje mnohem větší palebnou sílu než 12 „CREWPADS“ (raket, odpalovaných ze stacionárního odpalovacího stanoviště, které obsluhují minimálně dva vojáci). 36 polských systémů Piorun přijde na 65,9 milionu eur, tedy 1,8 milionu za kus. Pro srovnání, dvanáct švédských RBS 70 NG přišlo na 39,5 milionu eur (3,3 milionu za systém), dvanáct francouzských Mistral 3 na 35 milionů eur (2,9 milionu za kus) a dvanáct korejských systémů Chiron mělo cenovku 31 milionů eur.

 Ukrajinští vojáci s polskými protiletadlovými raketovými systémy PiorunUkrajinští vojáci s polskými protiletadlovými raketovými systémy PiorunZdroj: MoD of Ukraine, public domain

Původně měly být nabídky hodnoceny s ohledem na technické parametry, celkové náklady životního cyklu, logistiku, cenu za pořízení a školení a také na podíl domácího průmyslu, ten však žádný z uchazečů nezohlednil. Švédský RBS 70 NG je moderní odvozeninou systému, který z větší části používá naše armáda. Zatímco u původního systému, který tvoří dodnes většinu protivzdušné obrany mechanizovaných jednotek naší armády, je nutné zaměřovat cíl ručně a ručně jej držet „v zaměřovači“ po celou dobu letu rakety, což je zejména u rychlých či manévrujících cílů mimořádně obtížné, verze NG si je schopna do značné míry cíl v zaměřovači udržet sama.

Zřejmě i proto se ve výběru jako první umístil právě RBS 70 NG a na druhém systém Piorun. Slováci však zohlednili skutečnost, že Polsko deklarovalo dodávku 36 systémů namísto 12, což se promítá do možnosti vytvořit mnohem větší bojový potenciál. Navíc polský návrh byl z hlediska jednotek nejlevnější, což se samozřejmě projevilo v nejlepším poměru cena/výkon.

Letoun C-295 vypouští obranné světlice
Utajená operace české armády v Libyi: Vojáci evakuovali diplomaty z Tripolisu

Podle plánu rozvoje bojových schopností přijatého v roce 2021 by 36 systémů Piorun mělo sloužit k ochraně slovenské mechanizované brigády a posíleného praporního bojového týmu.

Z polského pohledu se jedná o další exportní úspěch systémů Piorun. Piorun si už dříve pořídily USA, Ukrajina (kde se osvědčil v boji, průmysl dodával i odpalovací zařízení), Litva, Lotyšsko, Estonsko, Norsko a neznámý stát na Balkáně. Vše nasvědčuje tomu, že k uživatelské základně Piorunu se nyní připojí i Slovensko. Důsledné úsilí zaměřené na vývoj MANPADS nyní začíná přinášet ovoce, a to nejen kvůli posílení polských ozbrojených sil, ale také kvůli rozšíření nabídky pro export. Za zmínku stojí, že polský průmysl už pracuje na nové generaci systému Piorun NG a na střele Grzmot využívající technologie použité v programu Grom/Piorun, ale určené pro samohybné systémy Poprad a Sosna.

Polské protiletadlové řízené střely typu MANPADS Grom a PiorunPolské protiletadlové řízené střely typu MANPADS Grom a PiorunZdroj: Meska SA, public domain

Piorun je MANPADS vyvinutý společností Mesko společně se společností CRW Telesystem-Mesko v rámci projektu výzkumu a vývoje. Dokáže střílet na cíle na vzdálenost od 400 metrů do 6,5 kilometru, létající ve výšce od 10 metrů do 4 000 metrů, a to i v případě přítomnosti umělého nebo přírodního rušení. Piorun umí zaútočit na letouny, vrtulníky, bezpilotní letouny i střely s plochou dráhou letu. Všechny tyto hrozby byly s úspěchem neutralizovány použitím polských střel Piorun během války na Ukrajině.

Barak

Možná ještě zajímavější slovenský nákup z českého pohledu je náhrada letitého sovětského systému 2K12 Kub za izraelsko-indický Barak MX. Systém Barak byl původně námořní a jeho hlavním uživatelem bylo indické námořnictvo, výrobce jej ale uzpůsobil i pro klasické použití na pevnině. Jeden systém Barak MX sestávající ze tří odpalovacích zařízení s osmi raketami má mít ve slovenském nákupu cenovku 128,1 milionu eur, přičemž právě tento systém získal v porovnání nejlepší hodnocení.

Zdroj: Youtube

Až za ním se umístil systém, který nakupuje naše armáda (Spyder MR, nabídka zněla na čtyři odpalovací zařízení, každé s osmi raketami) za 149,5 milionu eur, překvapivě neuspěl ani moderní německý IRIS-T SLM (čtyři odpalovací zařízení, každé s osmi raketami) za 200,3 milionu eur a francouzský MICA VL (169,2 milionu eur).

Satelitní konstelace Hyperion
Český vojenský vesmírný program? Obrana získá čtyři družice, půjde o špiony

Ze strany izraelských výrobců došlo se slovenským nákupem ve vztahu k NATO k pozoruhodné situaci, kdy tři země NATO sice pořídily izraelský systém protivzdušné obrany, ale každá úplně jiný. Zatímco Česká republika nakupuje typ Spyder na podvozcích Tatra, Finové nedávno rozhodli o nákupu výkonného systému David's sling (Davidův prak) a nyní Slovensko nakupuje systém Barak.

Protiletadlový raketový systém David's sling má dostřel až 250kmProtiletadlový raketový systém David's sling má dostřel až 250 kmZdroj: United States Missile Defense Agency, public domain, via Wikimedia Commons

Nutno podotknout, že těchto tří výrobků izraelského zbrojního průmyslu je ten „český“ tím nejméně výkonným, zatímco Spyder i s novými raketami LR dosáhne na vzdálenost 80 km, Barak s nejvýkonnější střelou až 150 km a Davidův prak 250 km. I to je jeden z důvodů, proč se spekuluje, že Česká republika v budoucnu dokoupí systém David's sling, který využívá stejný radiolokátor jako chystaný typ Spyder. Univerzita obrany v současné době zpracovává plán rozvoje české protivzdušné obrany, studie by měla být dokončena během příštího roku.