Kliknutím zvětšíteRaketa Sojuz-2 odstartovala ve čtvrtek večer a vynesla egyptský satelit, který má nahradit jiný Egyptsat-2. Ten přestal v roce 2017 fungovat.
Údaje o vojenských měřeních v USA ukazují, že satelit byl úspěšně vynesen na oběžnou dráhu více než 640 kilometrů nad Zemí, s náklonem 98 stupňů k rovníku. Ruská zpravodajská agentura TASS následně však napsala, že se satelit EgyptSat-A zpočátku nacházel na nižší orbitě, než bylo naplánováno.
Mise byla úspěšná
Také agentura RIA Novosti informovala o tom, že třetí stupeň rakety byl viděn v nižší letové hladině. Problémy se však podařilo úspěšně vyřešit a ruská agentura Roskosmos následně uvedla, že satelit dosáhl předpokládané letové dráhy a solární panely byly zprovozněny podle plánu.
Odložen byl však plánovaný start Sojuzu z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně, a to nejméně o jeden den, informovala agentura TASS s odkazem na prohlášení výkonného ředitele britské společnosti OneWeb, jejíž satelity měla raketa na oběžnou dráhu vynést.
"Start bude odložen alespoň jeden den. Naopak jsem rád, že vynesení egyptského satelitu bylo úspěšné. Potřebujeme však naše data ještě více zanalyzovat, než odstartujeme. Trpělivě čekáme," napsal Greg Wyler na svém twitteru.
Jde teprve o druhý start Sojuzu od říjnového incidentu. Tehdy měla raketa vynést kosmickou loď, ale start se nezdařil a oba kosmonauti, kterými byli Američan Nick Hague a Rus Alexej Ovčinin, se poté museli evakuovat v záchranném modulu. Při návratu zpět na zem tehdy také čelili značnému přetížení (6,7 G). Jejich cesta na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) byla následně odložena na jaro 2019, tedy přibližně o půl roku.
Další start pilotovaného letu ruské rakety Soyuz, která vynese posádku tří lidí na Mezinárodní vesmírnou stanici, je naplánován na 14. března.
Odstartovala i raketa Falcon
Ve čtvrtek rovněž odstartovala raketa Falcon společnosti SpaceX, která vynesla izraelské robotické vozítko Berešit, které přistane na Měsíci. Stroj izraelské organizace SpaceIL, který má na měsíčním povrchu přistát v polovině dubna, má v průměru dva metry, je 1,5 metru vysoký a stojí na čtyřech nohou. Se svými necelými 600 kilogramy váhy by měl být podle izraelského tisku dosud nejmenším vozítkem na Měsíci. Po přistání má zkoumat magnetické pole Měsíce a fotografovat jeho povrch.
"Jakmile přistane, bude zcela samostatné. Nejprve umístí na povrch Měsíce izraelskou vlajku a pak bude fotografovat povrch i sama sebe, bude také natáčet videa," řekl novinářům šéf SpaceIL Ido Anteby.
Tento izraelský projekt začal v roce 2011, kdy několik inženýrů založilo organizaci SpaceIL, aby se účastnila soutěže LunarX Prize. Tu vyhlásila společnost Google, která chtěla částkou 20 milionů dolarů odměnit toho, kdo jako první z účastníků soutěže dostane na Měsíc své robotické vozítko, přesune ho po trase aspoň 500 metrů a vyšle na Zemi záběry z jeho pohybu. Soutěž byla letos zrušena, protože to v daném termínu nikdo nestihl.
Organizace SpaceIL ale získala finance od různých sponzorů, včetně například izraelského miliardáře Morise Kahna či rodiny amerického magnáta Sheldona Adelsona, uvedl deník The Times of Israel. Celkem stál projekt asi 95 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun).
13
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
