„Teoreticky potřebujete k napájení měst a aut tolik vodíku, že je nemožné pro jeho výrobu použít vyčištěnou vodu,“ podotkl Hongjie Dai, profesor chemie na Stanfordově univerzitě a spoluautor studie. „Sotva máme dostatek vody pro naše současné potřeby v Kalifornii,“ dodal.

Použití elektřiny k rozkladu molekul vody, takzvaná elektrolýza, přitom není nic nového. Když elektřina prochází elektrodami ve vodě, ta se rozloží na vodík a kyslík.

Problémem mořské vody jsou však v ní rozpuštěné soli. Negativně nabité chloridy způsobují při průchodu elektrického proudu rychlou korozi katody, tedy záporné elektrody. Vědci z Daiovy laboratoře však přišli s anodou, která je potažená speciální vrstvou. Ta se při průchodu elektřiny negativně nabije a odpuzuje molekuly soli, které by jinak rozežíraly kovové jádro.

Standardní katoda vydrží v mořské vodě pouhých 12 hodin. „Celá elektroda se rozpadne na drobenku, ale s touto vrstvou je schopná fungovat více než tisíc hodin,“ uvedl v tiskovém prohlášení Michael Kenney, postgraduální student na Stanfordově univerzitě a jeden z autorů výzkumu.

Použili vysoký proud i vodu ze zálivu

Předchozí studie, které se pokoušely rozdělit mořskou vodu na vodík a kyslík používaly malé množství elektrického proudu, protože koroze se výrazně projevuje teprve při vyšších hodnotách elektrického proudu. Díky své unikátní katodě však byl tým schopen pustit do vody desetkrát větší množství elektřiny a vyrábět tak vodík mnohem rychleji. „Myslím, že jsme ustanovili rekord v rychlosti rozkládání mořské vody,“ podotkl Dai.

„Působivé na této studii bylo, že jsme byli schopni pracovat s elektrickými proudy, které jsou stejné jako při dnešní průmyslové výrobě,“ dodal k tomu Kenney.

V dalším experimentu pak vytvořili malé zařízení napájené solárními panely, které úspěšně použili na rozklad vody, kterou nabrali přímo ze Sanfranciského zálivu.

Nyní autoři studie doufají, že se jejich technologii podaří dotáhnout do komerčního nasazení. Tento krok však chtějí nechat přímo na samotných výrobcích. V budoucnu by však zařízení mohlo být nejen na výrobu paliva, ale i na generování dýchatelného vzduchu pro ponorky a potápěče.