Překvapivá je přitom už pouhá skutečnost, že na severu Maďarska byla nalezena pánevní kost. Ta sice patří mezi kosti, z nichž dokážou vědci získat nejvíce informací, jen zřídka se však uchová v dobrém stavu, informoval server Phys.org. Není proto divu, že si právě tato fosílie získala pozornost vědců.

Rudapithecus hungaricus je druhem hominida, který v době svrchního miocénu (přibližně před 9,5 až 10 miliony let) obýval území dnešního Maďarka, Německa a Rakouska. Jeho kosterní pozůstatky byly poprvé objeveny v roce 1966 v severomaďarské lokalitě Rudabánya, nálezy byly hlášeny i některých německých a rakouských lokalit.

Vzhledem k výrazné podobnosti s rodem Dryopithecus byly tyto nálezy později přeřazeny ke druhu Dryopithecus brancoi. V současnosti však někteří odborníci znovu uznávají existenci samostatného rodu Rudapithecus.

Za nálezem pánevní kosti stojí profesor torontské univerzity David Begun, který v minulosti prokázal, že zástupci rodu Rudapithecus, jejichž pozůstatky jsou nalézány výhradně v Evropě, byli příbuznými moderních afrických lidoopů. Některé oblasti života těchto hominidů, například způsob, jakým se pohybovali, však zůstávaly zahaleny rouškou tajemství. Při svém dřívějším výzkumu totiž Begun vycházel zejména z nálezů čelistí, zubů a kostí končetin.

K nalezené kosti Begun tentokrát přizval i vědecký tým Missourské univerzity, v jehož čele stanula Carol Wardová. A po podrobné analýze přibližně deset milionů let staré kosti dospěli vědci k závěru, že schopnost pohybovat se po dvou končetinách se mohla u prapředků moderních lidí vyvinout o něco dříve, než se až dosud předpokládalo.

„Rudapithecus vypadal podobně jako dnešní lidoopi a pravděpodobně se v korunách stromů pohyboval stejným způsobem – vzpřímeně a za pomoci předních končetin. Od moderních primátů se ale odlišoval flexibilnější spodní části zad, která mu umožnila, aby na pevné zemi kráčel po dvou nohách,“ citoval server Phys.org z prohlášení Carol Wardové, hlavní autorky zveřejněné studie.

Hledání správné otázky

"Možná celou dobu pokládáme špatnou otázku. Ptáme se, proč se naši předkové postavili na dvě nohy. Možná bychom se ale měli raději ptát, proč nikdy nechodili po všech čtyřech," domnívá se Wardová.

Narozdíl od moderních afrických primátů mají dnešní lidé delší a flexibilnější spodní část zad, což jim umožňuje vzpřímený pohyb po dvou nohách. Wardová si proto položila otázku, zda se lidé skutečně vyvinuli z afrických předků. "Mezi hominidem podobného typu jako je Rudapithecus a dnešním člověkem by byl tento vývoj mnohem plynulejší," uzavřela Wardová.