Ačkoli Rusové v červenci 2021 představili pouhou maketu, i to stačilo, aby se o letounu Suchoj Su-75 Checkmate (Šachmat) začalo mluvit ve všech armádách. Měl být, stejně jako jeho větší bratříček Su-57, vytvořen s přihlédnutím k fyzikálnímu potlačení radarové stopy. Jeho výrobce vsadil v kokpitu na velkorozměrové displeje nahrazující řadu klasických leteckých přístrojů, stejně jako například u F-35 nebo nejnovější verze letounu Gripen.
Letoun by měl mít minimálně jeden multispektrální (primárně zřejmě infračervený) detekční systém pod přídí a odsunovací kabinu, velmi podobnou té z typu Su-57. Má dosahovat rychlosti do 2500 kilometrů v hodině s bojovým doletem 1500 kilometrů a maximálním 3000 kilometrů. Unést má 7400 kilogramů a dosahovat maximálního přetížení 8 G. Dostup je projektován na 16 500 metrů.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, Sukhoi, CC 3.0
zoom_in
Model ruského letounu Su-75 na Dubai Air Show 2021.
Důležitou položkou je samozřejmě výzbroj. V typické protiletadlové konfiguraci má letoun nést dvě rakety RVV-MD a tři RVV-SD modernizované verze starších typů R-73 a R-77, přičemž všech pět střel bude umístěno uvnitř trupové pumovnice, což má zajistit další snížení radarového odrazu. V protilodní konfiguraci bude stroj schopen nést dvě protilodní rakety Ch-59MK, a to na podkřídelních závěsnících. Stíhač bude moci nést i další ruské zbraně ať už řízené, neřízené, protiletadlové, protizemní či protilodní.
Spektakulární představení modelu nového letounu v Dubaji v červenci 2021:
Součástí nabídky možným zájemcům měl být systém pozemního zabezpečení Matrojška, který má (zejména oproti americkým letounům) nabídnout efektivní správu letových hodin za mnohem nižších nákladů. Nový stroj má pohánět motor, který vzniká pro větší Su-57 v rámci projektu Izdělije 30. Letoun má být vybaven AESA radiolokátorem s elektronickým vychylováním paprsku.
Výrobce plánoval první vzlet již v roce 2023 s tím, že do roku 2025 mají probíhat zkoušky a do konce roku 2026 má být zahájena sériová výroba. Odborníci byli už v té době k takto rychlému postupu prací skeptičtí, zejména po zkušenosti se stále nedokončeným Su-57.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, Rostec, CC by 3.0
zoom_in
Vedení ruského zbrojního koncernu Rostec představuje Vladimiru Putinovi model letounu Su-75.
Šachmat výrobci
Je veřejným tajemstvím, že ruští výrobci nemají na vlastní vývoj dost peněz, stejně jako ruský stát. Letoun Su-75 tak měl být jakousi vějičkou zahraničním investorům, aby se finančně zapojili. Spekulovalo se zejména o Spojených arabských emirátech, Íránu, Egyptu či Indii. Méně už o Číně, která mezitím přešla ve výrobě bojových letounů na takřka absolutní soběstačnost.
Vše samozřejmě ovlivnila válka na Ukrajině, která vypukla osm měsíců po představení Su-75. Rusko nyní dává obrovské peníze na boje a již dříve chudé výrobní podniky chudnou ještě více. Stát do nich sice v rámci války pumpuje peníze, ale ty jsou okamžitě spotřebovávány na bojové dodávky a vývoj tak de facto stojí.
Protože se z projektu poměrně záhy po původní domluvě stáhly SAE, snaží se dnes Kreml vtáhnout do programu Indii, přestože ta má vlastní plány na letoun páté generace a sama se již před lety kvůli neshodám stáhla z projektu většího letounu Su-57. Podle indického zpravodajského webu idrw.org však Ruská federace nadále nabízí Novému Dillí svůj lehký taktický stíhací letoun Su-75 jako náhradu za zastaralou flotilu MiG-29.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, aeroprints.com, CC BY-SA 3.0
zoom_in
Letoun MiG-29 v barvách indického letectva.
Navzdory vytrvalému úsilí Moskvy však indické letectvo na návrhy až doposud nereagovalo, kromě jiných důvodů i proto, že Módího vláda v letošním roce definitivně schválila vlastní projekt stíhacího letounu 5. generace v rámci programu AMCA (Advanced Medium Combat Aircraft), tentokrát však s vyloučením ruské účasti.
Halasně ohlašovaný projekt tak dodnes stojí na vodě a je otázkou, zda se jej vůbec někdy podaří dokončit. Su-75 se tak možná připojí k dlouhému seznamu vojenských programů, po nichž zůstala jen halda barevných prospektů.
