Kolesové rypadlo K800/K54 je velkostroj, který se používá k těžbě skrývky a uhlí v povrchových dolech. Transport rypadla a dalšího zařízení se uskutečnil v létě roku 2012. Byl zahájen 10. července první etapou, po níž následovalo dalších sedm.

Obří rypadlo v pohybu:

Zdroj: Youtube

Jednotlivé úseky byly zdolávány vždy s odstupem několika dní. „Nejsložitější byla pátá etapa, při které musely být překonány provozované produktovody a související datové a optické kabely, vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí,“ popsal ve zprávě Problematika transportu rypadla K800/K54 a souvisejícího zařízení na lomu Vršany Tomáš Růžička ze společnosti Vršanská uhelná.

Nejtěžší přejezd velkostroje se uskutečnil 25. srpna, kdy přejížděl přes inženýrské sítě a několik potrubí s plynem i ropnými produkty. Podle Růžičky muselo být veškeré potrubí na trase uvedeno do stavu, který spočíval ve snížení provozního tlaku na úroveň pod jeden megapascal. „Transport rypadla K54 pak byl proveden během pouhých třiceti minut,“ doplnil Růžička.

Jedinečný transport

Růžička připomněl, že transport rypadla K800/K54 a dalšího zařízení byl jedinečným v celé historii povrchové těžby v České republice, neboť obrovský stroj musel po cestě překonat různorodá technická zařízení.

„Cílovým bodem transportu byla spodní část výsypky Slatinice. Zde bude rypadlo odtěžovat zeminu a připravovat území pro budoucí pokračování hornické činnosti na lomu Vršany, který má největší zásoby hnědého uhlí v rámci územních limitů,“ uvedl po přesunu tehdejší výrobní ředitel společnosti Vršanská uhelná Miroslav Borovský.

Využití okolí jezera Most od hlavní pláže na jih až k řece Bílina bude řešit studie.
Lidé sem jezdili na uhelné safari. Dnes se měsíční krajina mění v oblast jezer

Spolu s rypadlem se přesouval i pasový zakládací vůz PVZ 2500. V řízení rypadla se střídali čtyři řidiči, další tým zajišťoval hladký průběh celé akce. Transport se připravoval více než dva roky. Celkové náklady na stěhování velkostroje, které trvalo skoro dva měsíce, dosáhly téměř 24 milionů korun.

Dokáže oddělit ornici

Svůj provoz v těžební společnosti zahájil skrývkový velkostroj K800/K54 v květnu roku 1967 v tehdejším povrchovém lomu Jan Šverma, odkud v roce 1989 přešel pod nástupnické těžební společnosti.

Rypadlo K800/K54 je ojedinělé zejména tím, že odděluje kulturní vrstvy zemin, tedy ornici a vrstvu spraší. Ornice se původně odvážela na deponie nákladními automobily. Se zahájením těžby kolesových rypadel na odlehčovacím řezu lomu Vršany se vyzkoušelo nakládání vytěžené ornice přímo do vlakových souprav, a od automobilové dopravy se tak úplně upustilo.

Rypadlo K800/K54 při těžbě skrývky.Rypadlo K800/K54 při těžbě skrývky.Zdroj: se svolením Sev.en

„Přechod na odvoz ornice prostřednictvím kolejové dopravy znamenal ve své době velkou úsporu, doprava nákladními auty totiž byla mnohem dražší,“ vysvětlil pro měsíčník Důlní noviny v roce 2007, kdy unikátní stroj slavil čtyřicítku, tehdejší vedoucí výroby úseku řízení skrývky David Lancinger.

Ve druhé polovině 90. let nahradil velkostroj v lokalitě Vršany rypadlo K25. Vytěžená úrodná půda byla uložena, aby posloužila při budoucí rekultivaci. 

V roce 2006 už mělo rypadlo K800/K54 na svém kontě přes 130 milionů kubíků vytěžené zeminy. „Později stroj čekala podstatná změna a s ní spojená nová etapa jeho historie,“ uvedly v roce 2021 Sev.en noviny. Přešel totiž z kolejové na pásovou technologii, což znamená, že skrývku přestal sypat do přistavených vlakových vagonů a nově ji začal sypal na pásové přepravníky.

V roce 2021 společnost Sev.en informovala, že velkostroj K54 podle plánu odtěží v následujících šesti letech přibližně 21 milionů kubíků skrývkových hmot.

Protest aktivistů

V roce 2019 se velkostroj K800/K54 stal cílem protestní akce proti těžbě uhlí, kterou uspořádali aktivisté hnutí Greenpeace. V noci z pondělí na úterý 29. října vniklo osm lidí na 31 metrů vysoký skrývkový bagr. Po třech dnech aktivisté slezli. Mluvčí těžební společnosti Sev.en Gabriela Sáričková Benešová po skončení protestu uvedla, že firma ještě večer zahájila kontrolu stavu velkostroje a chce vyčíslit případné škody a zvážit další právní kroky.

Aktivisté ze skupiny Kolektiv Pod zem! obsadili rypadla v dolech Bílina a Nástup-Tušimice v severních Čechách.
Aktivisté okupují rypadla na Chomutovsku a Teplicku. Chtějí rychlý konec uhlí

Okresní soud v Mostě začal řešit obsazení skrývkového rýpadla v červnu 2021. Společnost požadovala odškodnění ve výši 70 tisíc korun za pronájem výškové plošiny a posílení ochranky lomu. Po dvou letech soud letos 1. června žalobu těžařů zamítl.

Podle soudce Rudolfa Malého se čtyři lidé se skutku dopustit nemohli, protože tou dobou byli jinde, u dalších čtyř se nepodařilo prokázat, že na velkostroj skutečně vylezli. Protestující u sebe totiž v době zadržení neměli žádné doklady. Vršanská uhelná má podle Českého rozhlasu uhradit zhruba 380 tisíc korun za náklady řízení. Rozsudek není pravomocný, strany mohou podat odvolání.

Několik zajímavostí. Kolesové rýpadlo, celým názvem K800B12/K54, bylo vyrobeno v roce 1967. Ve stejném roce se v kanadském Montrealu uskutečnila světová výstava Expo.
Výška rýpadla je 31 metrů. Na délku má 75 metrů. Váží 1443 tun. Koleso má průměr 8,3 metru a může se zvednout do výšky řezu až 24,5 metru. Podvozek je housenicový. Pohybuje se rychlostí čtyři metry za minutu, do Prahy by se z Mostu tímto tempem dostalo asi za 17 dní. Deset korečků nabere 800 litrů zeminy najednou, za hodinu tak odtěží 1350 metrů krychlových. 
Stroj absolvoval několik generálních oprav v letech 1979, 1991, 2004 a před svým velkým transportem, kdy prošlo revizí elektro i strojní zařízení, upraveny byly nakládací výložník, pojezdy i pohony a vyměněn řídicí systém a další potřebná zařízení.
Zdroj:Společnost Sev.en