Kritická fáze letu byla zahájena již ve středu, ovšem ve čtvrtek došlo k pětihodinovému zpoždění, jehož smyslem bylo ujistit se, že všechny systémy Hajabusy 2 fungují správně. Navzdory tomu by původní harmonogram měl být dodržen, neboť sonda klesá dvojnásobně větší rychlostí, než s jakou japonští inženýři dříve počítali. Ta nyní dosahuje 90 centimetrů za vteřinu.

Sonda jako taková ovšem na asteroidu tak úplně nepřistane, pouze se k němu přiblíží. Ve výšce 500 metrů nad povrchem pak vystřelí směrem k asteroidu rychlostí 300 metrů za vteřinu projektil, jehož náraz vymrští do okolního prostoru drobné částice, které následně sonda pomocí sběrné hubice sesbírá. Celá procedura přitom bude trvat pouhou jednu vteřinu.

Manévr „poslepu“

Vzhledem k obrovské vzdálenosti mezi Zemí a místem, kde se Hajabusa 2 nyní nachází, činí prodleva ve spojení na trase letové středisko – sonda celých 19 minut. Během přibližovacího manévru bude ale signál na více než tři čtvrtě hodiny vyřazen zcela úplně, neboť robot odkloní svoji výkonnější anténu. Nejkritičtější fázi přiblížení a následný sběr dat proto japonští inženýři budou nuceni provést „poslepu“.

Pokud vše proběhne podle plánu, po uplynutí sedmi minut se tato anténa znovu zaměří a začne s vysíláním telemetrických údajů. Následně by měly být k dispozici rovněž první fotografie.

Tři pokusy

Ani tehdy ovšem ještě nebude tato mise u svého konce, ba naopak. Následovat totiž budou další dva pokusy. Ty jsou na programu v nadcházejících měsících, přičemž získané vzorky budou moci japonští inženýři zanalyzovat až poté, co budou v roce 2020 dopraveny pomocí návratové kapsle zpět na Zem.