"Byl to dokonalý obraz. A najednou opravdu cítíte, že jste propojeni se zbytkem sluneční soustavy," pochvaloval si start podle agentury Reuters vědec ESA Daniel Müller, který se na misi rovněž podílel.

Zhruba po dvou letech se Solar Orbiter vážící 1,8 tuny dostane na dráhu, která se bude podobat dráze planety Merkur a ze které bude moci provádět měření. Než se na tuto dráhu dostane, bude se aparát pohybovat v rozličných vzdálenostech od Slunce, při kterých bude čelit extrémním teplotám od minus 170 do 520 stupňů Celsia.

Sonda je proti vybavena tepelným štítem, který ochrání přístroje a který je vyroben z uhlíkových vláken a titanu. V nejbližším přiblížení se Solar Orbiter dostane na vzdálenost 42 milionů kilometrů od Slunce, což je zhruba čtvrtina průměrné vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem.

Ze stanovené oběžné dráhy bude sonda zjišťovat, co způsobuje sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole. Sonda má také pořídit první snímky obou slunečních pólů.

Nové poznatky získané z měření Solar Orbiteru v budoucnosti umožní lépe předvídat sluneční aktivitu a chránit tak družicové systémy i důležité pozemní infrastruktury před negativními vlivy proudů a výronů vysoce energetických částic přicházejících ze Slunce.

Společný projekt ESA a NASA, který má prozkoumat zhruba 150 milionů kilometrů vzdálenou mateřskou hvězdu, stojí podle odhadů téměř 1,5 miliardy eur (přes 37,5 miliardy korun). Řízena je mise z Evropského střediska kosmických letů (ESOC) v německém Darmstadtu.

"Zabývám se solární fyzikou mnoho let; nikdy jsem ani nepomyslel, že budu skutečně svědkem uskutečňování něčeho takového a skutečného startu. Je to úžasné," komentovala událost podle agentury Reuters Holly Gilbertová z NASA.

Zapojily se i české týmy 

Na přípravě sondy se podílelo pět českých týmů, které pracovaly na čtyřech z celkem deseti přístrojů, jimiž je sonda vybavena. V Česku vznikla zrcadla pro teleskop METIS, který je určen k pozorování a spektroskopii sluneční koróny. České kořeny má také řídící software a napájecí zdroj pro spektrometr pro rentgenové záření STIX a elektronika pro senzor analyzátoru slunečního větru SWA. Český původ má rovněž elektronika digitálního vlnového analyzátoru TDS, který je součástí aparátu k měření magnetického a elektrického pole.

Na vývoji a výrobě komponent se z českých firem podílela například turnovská laboratoř TOPTEC, která dodala zobrazovací zrcadla ke koronografu. Mezi dalšími českými firmami s účastí na misi jsou společnost esc Aerospace, VAKUUM PRAHA, Maxmechanik, STARTECH nebo Atos Convergence Creators.

České ministerstvo školství, které misi řadí k největším úspěchům české kosmonautiky, uvedlo, že Češi se účastnili celkem v pěti projektech přípravy čtyř z deseti přístrojů umístěných na sondě. Díky přímé účasti, kterou ministerstvo školství podpořilo 180 miliony korun, budou mít čeští badatelé snadnější přístup k získaným datům.

Podle českého ministerstva dopravy jde o doposud největší zapojení českých vědeckých pracovišť a firem do přípravy kosmické sondy od vstupu ČR do ESA v roce 2008.