Poslední, technicky velice náročná fáze letu od vstupu do horních vrstev atmosféry přes sestup po přístání představovala podle vyjádření týmu v řídícím středisku "sedm hororových minut" čekání. Šlo o sérii na sebe navazujících automatických akcí, z nichž selhání jediné mohlo znamenat zkázu. Jen 40 procent dosavadních misí s přistáním na Marsu bylo úspěšných.

Tepelný štít ochranného pouzdra, ukrývajícího Perseverance, musel při sestupu zvládnout rozpálení až na 1300 stupňů Celsia. Ve správnou chvíli, když se počáteční sestupová rychlost snížila z 20 tisíc kilometrů za hodinu na 1600 kilometrů, se musel rozevřít padák a poté oddělit tepelný štít. Nakonec ve výšce několika metrů sestupná sekce spustila rover pomocí lan na povrch planety a poté odletěla do bezpečné vzdálenosti.

Kromě toho bylo nutné, aby správně fungovaly malé motory a zaměřovací přístroje a kamery k navedení na konkrétní bezpečné místo přistání ve zvolené oblasti.

Pro NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír) dnešní událost znamená už deváté úspěšné přistání na Marsu; v případě Perseverance jde o páté automatické výzkumné vozítko. Dvě americká zařízení stále fungují - od roku 2012 rover Curiosity a od roku 2018 stacionární sonda InSight. Vůbec prvním pohyblivým zařízením, které na Marsu pracovalo, se stal v roce 1997 Mars Pathfinder.

Zdroj: Youtube