Že je tvrzení čínských vědců odvážné? Možná. Archeologické důkazy ale podle serveru NewScientist naznačují, že již první čínští zemědělci ovládali nejméně dva způsoby, jakými lze proměnit proso i jiné obiloviny na alkoholický nápoj. A právě to nejlépe svědčí o významu, jaký měl alkohol pro naše předky.

Během svého bádání zanalyzoval vědecký tým ze Stanfordovy univerzity obsah přes sedm tisíc let starých keramických nádob, které byly nalezeny ve dvou raně zemědělských lokalitách na severu Číny. Mimo jiné v nich našli pozůstatky obilovin vykazující jasné známky fyzického poškození. Obdobné stopy přitom nesou i zrna, která dnes projdou fermentací.

Klíčovým bodem pro vaření piva z obilovin je rozštěpení škrobu na fermentovatelné sacharidy, konstatoval server NewScientist. Podle jedné z členek vědeckého týmu, Li Liuové, znali staří Číňané nejméně dva způsoby, jak tohoto štěpení dosáhnout. Archeologické nálezy přitom svědčí o tom, že každá ze zemědělských oblastí vynalezla svůj vlastní postup.

Startér kvašení

Nádoby nalezené v oblasti Lingkou totiž obsahují fytolity, tedy mikroskopická tělíska, která se zpravidla vytvářejí v listech, stoncích, kořenech, květech nebo plodech rostlin. To naznačuje, že zdejší zemědělci nechali zrní jednoduše vyklíčit, což z něj uvolnilo cukry. Odlišný způsob pak zvolili obyvatelé přibližně 300 kilometrů vzdálené oblasti Guantaoyuan. Ti totiž k zahájení štěpení využili „startér kvašení“ známý jako qū, jehož základem je speciálně upravené obilí. Právě qū je přitom dodnes využíván k výrobě obilných vín a lihovin.

"Asi nejzajímavějším závěrem našeho výzkumu je, že historie obou technik kvašení sahá až do prvopočátků zemědělství ve východní Asii," zdůraznila Li Liuová.

Závěry výzkumu upoutaly pozornost vědců z celého světa. „Je to vzrušující. Původ qū byl až dosud zahalen rouškou tajemství. Bylo sice prokázáno, že qū běžně používali „pivovarníci“ žijící za časů dynastie Šang, tedy přibližně před 3700 lety, existovala však možnost, že je mnohem starší,“ uvedl Patrick McGovern z Pensylvánské univerzity.

McGovern však zároveň upozornil na absenci nezpochybnitelného důkazu svědčícího o používání qū v oblasti Guantaoyuan. Právě on přitom stál v čele jiného vědeckého týmu, který v roce 2004 uvedl, že k vaření alkoholických nápojů docházelo v centrální Číně již před devíti tisíci let. Podle tehdejších závěrů však tamější obyvatelé při vaření piva používali med, ovoce a rýži.

Medové pivo

„Je zde jeden zásadní rozdíl. Nejenže jsou med i ovoce bohaté na fermentovatelné cukry, ale také se jedná o přirozený zdroj kvasinek, jejichž prostřednictvím dochází ke kvašení. Obiloviny, na rozdíl od těchto cukrovin, potřebují nějakého vnějšího činitele,“ vysvětlil McGovern.

V jednom bodu se však závěry obou vědeckých týmů shodují. Podle Liuové mohla být totiž jedním z hlavních důvodů poměrně rychlého rozšíření domestikované rýže i lidská záliba ve fermentovaných nápojích. „Alkohol byl používán například při slavnostních hostinách. Jako takový měl nezastupitelnou roli například při vzniku nejrůznějších strategických aliancí,“ popsala.

K názoru, že k přijetí zemědělství mohli starověké Číňany povzbudit i alkoholické nápoje, se opatrně přiklání také McGovern. „Obilí, hlavní produkt zemědělské společnosti, bylo po celý rok skladováno a později přeměněno na chléb a pivo. A právě druhý jmenovaný lze považovat za velice žádaný produkt. Na rozdíl od chleba dokáže přímo ovlivnit lidskou mysl, což hrálo roli při nejrůznějších náboženských obřadech,“ uzavřel.