Kdo ona žena, jejíž mumie je uchovávána ve sbírkách varšavského národního muzea byla a za jakých okolností zemřela, archeologové stále netuš. Mumii se právě z tohoto důvodu přezdívá Tajemná dáma. Díky novému výzkumu vědců zapojených do projektu Varšavská mumie se však podařilo přijít alespoň na to, jak se uchoval v matčině těle uchoval plod - podle vědců díky procesu nikoli nepodobnému nakládání vajec.

„Plod zůstal v nedotčené děloze a začal se, řekněme, zavařovat. Není to právě nejestetičtější přirovnání, ale vyjadřuje zhruba, o co šlo,“ uvedl podle webu Science Alert výzkumný tým vedený bioarcheoložkou Marzenou Ożarek-Szilkeovou z Varšavské univerzity a archeologem Wojciechem Ejsmondem z Polské akademie věd.

„Hodnota pH krve v mrtvolách, včetně obsahu dělohy, výrazně klesá, stává se kyselejší, koncentrace amoniaku a kyseliny mravenčí s časem narůstají. Vyplnění těla natronem (směsí solí odebraných ze dna suchých jezer) výrazně omezuje přístup vzduchu a kyslíku. Konečným výsledkem je téměř hermeticky uzavřená děloha obsahující plod,“ vysvětlují vědci na svém blogu.

Tělo bez kostí

Specialisté z Varšavy čelili během práce kritickým dotazům ze stran vědecké komunity, zda jsou si jisti, že našli skutečně lidský plod. Pochybovala o tom například radioložka Sahar Saleemová z Káhirské univerzity, podle níž se nepodařilo během skenování mumie detekovat žádné kosti, a proto musí být identifikace plodu neprůkazná.

Podle varšavského týmu ale nejde o nic nepředpokládaného. Jemné kosti plodu jsou během prvních dvou trimestrů velmi špatně mineralizované, takže je skutečně obtížné je poté, co prošly tafonomickým nebo konzervačním procesem, detekovat. Málokdy se nacházejí i při archeologických vykopávkách. Navíc by je okyselující procesy, k nimž došlo uvnitř mrtvého těla Tajemné dámy, dále demineralizovaly.

Není to nepodobné přirozenému procesu mumifikace, k němuž dochází v rašeliništích, kde vysoce kyselé prostředí „nakládá“ měkké tkáně, ale demineralizuje kosti.

„Tento proces demineralizace kostí v kyselém prostředí lze přirovnat k experimentu s vajíčkem,“ píší vědci. „Představte si, že vložíte vejce do hrnce naplněného kyselinou. Vaječná skořápka se rozpustí a zůstane pouze vnitřek vejce (bílek a žloutek) a minerály ze skořápky rozpuštěné v kyselině.“

Důvod, proč se těla Tajemné dámy a plodu v tomto ohledu liší, je ten, že se každé mumifikovalo jinak. Dáma byla mumifikována pomocí natronu, tedy přirozeně se vyskytující směsi solí, kterou staří Egypťané používali k vysoušení a dezinfekci těl. Plod v jejím uzavřeném lůně se mumifikoval až ve výsledném kyselém prostředí.

Možná je takových mumií víc

Výsledky naznačují, že podobné těhotné mumie by se mohly ukrývat i v dalších muzejních sbírkách. Skenování mumií obvykle identifikuje kosti a amulety zastrčené do jejich zábalů. Pokud by se ale zaměřilo důkladně na měkké tkáně, mohlo by odhalit i další plody, což by zase archeologům a antropologům napovědělo, proč dávní mumifikátoři ponechali v těle zesnulé její plod, když ostatní vnitřní orgány před mumifikací vyjmuli. 

„Možná to nějak souviselo s vírou ve znovuzrození v posmrtném životě,“ uvažuje Ożarek-Szilkeová. „Ale je těžké vyvodit nějaké závěry, protože stále nevíme, zda je toto jediná těhotná egyptská mumie. Prozatím je rozhodně jediná známá.“

Nezemřela při porodu

Polský tým také z polohy plodu a uzavřeného stavu porodních cest zjistil, že žena nezemřela při porodu. Již předchozí výzkum ukázal, že Tajemné dámě bylo v době její smrti mezi 20 a 30 lety a byla v 26. až 30. týdnu těhotenství.

„Tajemná dáma zemřela spolu s nenarozeným dítětem. Měla své sny, někoho zřejmě milovala a někdo miloval ji. A nyní nám prozrazuje tajemství, která si vzala s sebou do hrobu,“ uzavírá tým.

Výzkum byl publikován v Journal of Archaeological Science.