První doložená lékařka v dějinách lidstva. Žena, která prováděla chirurgické zákroky už za vlády staroegyptského krále Džosera před 5000 lety. Pradávná ikona a pravzor všech žen působících ve vědě, vývoji nových technologií, v matematice a ve strojírenství. Hrdinka knih popularizujících historii i moderních počítačových her.

Tím vším je dnes Merit Ptah (Milovaná Bohem Ptahem, jak zní překlad jejího jména), údajně dávná staroegyptská kněžka a léčitelka, jež se v posledních desetiletích stala v západní vědě a kultuře všeobecně známým pojmem. Její jméno se nedávno dostalo dokonce do vesmíru, když po ní americká asociace pro pokrok vědy pojmenovala jeden z kráterů planety Venuše.

Celá věc však s sebou nese jeden problém - slavná Merit Ptah s největší pravděpodobností nikdy neexistovala. Legenda spojená s jejím jménem se podle nové studie zrodila zřejmě až v první polovině minulého století.

"Jméno Merit Ptah na mě sice vyskakovalo úplně všude, ale přes všechny ty zmínky jsem nikde nenacházel žádný důkaz, že by opravdu žila. A brzy se ukázalo, že žádná staroegyptská lékařka takového jména nikdy neexistovala," uvedl autor této studie, historik lékařství Jakub Kwiecinský z University of Colorado Anschutz.

Stvořila ji kanadská feministka

Podle studie, kterou Kwiecinský publikoval v odborném časopise Journal of History of Medicine and Allied Sciences, je celá legenda o geniální Merit Ptah pomýlená. Za zrodem tohoto jména stojí pravděpodobně kanadská feministka, lékařka a spisovatelka Kate Campbell Hurd-Meadová, která žila a pracovala začátkem 20. století.

V roce 1938 vydala Campbell Hurd-Meadová knihu s názvem "Dějiny žen v lékařství: od úsvitu věků do začátku devatenáctého století". V této knize na straně 16 popsala i zmíněnou staroegyptskou lékařku.

"První lékařka ´Staré říše´v období páté dynastie nebo kolem roku 2730 před naším letopočtem provozovala praxi za vlády královny Neferirika-ra. Její syn byl veleknězem, u jehož hrobky se nachází tabulka popisující jeho matku coby hlavní či vrchní lékařku," napsala spisovatelka.

Doplnila, že v jedné z hrobek na slavném pohřebišti v Údolí králů je i její obraz - obraz ženy jménem Merit Ptah, která byla matkou velekněze, jenž ji nazýval hlavní lékařkou. (Stará říše je dějinné období starověkého Egypta odpovídající době vlády 3. až 6. dynastie, představující první vrcholný věk ve staroegyptských dějinách, pozn. red.)

Všechny tyto informace však nový výzkum vyvrací. "Kromě toho, že Údolí králů začalo být využíváno až o více než tisíc let později - od roku 1539 do roku 1075 před Kristem -, neexistují ani žádné záznamy o lékařce jménem Merit Ptah ve starém Egyptě, ať už by to byla žena, nebo kdokoli," zjistil Kwiecinský.

"Jméno Merit Ptah v době Staré říše opravdu existovalo, ale neobjevuje se v žádném ze seznamů staroegyptských léčitelů. Dokonce ani jako žádný legendární nebo kontroverzní případ. Chybí také v seznamu ženských správkyň ve Staré říši. V Údolí králů se zase nenacházejí žádné podobné hrobky, do nichž legenda umisťuje jejího syna," uvádí vědec. "Pokud rozšíříme hledání na širší oblast celé Thébské nekropole (rozsáhlého archeologického naleziště nedaleko Luxoru, které ve starověku sloužilo jako pohřebiště někdejšího královského sídelního města Vesetu, pozn. red.), najdeme takových hrobek jen pár," dodává.

Lékařka existovala, ale jmenovala se jinak

Výše uvedená zjištění však podle Kwiecinského neznamenají, že by ve starověkém Egyptě žádné lékařky či léčitelky nebyly - naopak, záznamy o nich se dochovaly. Podle všeho zde došlo ke smíchání několika příběhů. Protože jedna lékařka, která podle všeho přesně odpovídá slavné Merit Ptah z díla Campbell Hurd-Meadové, v egyptské Staré říši opravdu žila.

Podle Kwiecinského se shoduje vlastně téměř všechno kromě jejího jména. Skutečná léčitelka se jmenovala Peseshet a my o ní víme díky tomu, že se o ní dochoval záznam v hrobce jejího syna Akhethetepa, staroegyptského královského úředníka, který žil v době páté dynastie zhruba kolem roku 2400 před naším letopočtem. Jeho hrobka se nachází v Sakkáře, nekropoli staroegyptského města Memfidy. 

Popis Akhethetepa i jeho matky a otce je v hrobce vytesán do tzv. falešných dveří, což je architektonický prvek typický pro staroegyptské hrobky - jde o sochařské znázornění dveří vytesaných jako reliéf do zdi hrobky. Nedají se samozřejmě otevírat, ale zachycují důležité informace spojené s pohřbenými osobami.

Akhethetepovým otcem byl podle tohoto záznamu královský úředník jménem Ptahhotep, což lze zhruba přeložit jako "Klid Boha Ptaha". Akhethetepovu matku Peseshet popisují "falešné dveře" jako "dozorkyni nad léčitelkami". 

Došlo k záměně osob

V osobní knihovně Campbell Hurd-Meadové byla nalezena kniha, jež se o Peseshet coby "vrchní léčitelce" stručně zmiňovala, ale neuváděla její jméno. Kwiecinský proto naznačuje, že kanadská spisovatelka zřejmě zaměnila Peseshet s manželkou vezíra Ramose, který žil kolem roku 1350 před naším letopočtem a byl pohřben v Údolí králů. Jeho žena se totiž skutečně jmenovala Merit Ptah.

"Hurd-Meadová bohužel ve své knize náhodně pomíchala jméno staroegyptské lékařky, dobu, kdy žila, i umístění hrobky. Z nepochopeného příběhu skutečné staroegyptské léčitelky Peseshet se tak zrodila zdánlivě ranější Merit Ptah, ´první lékařka´," uvedl vědec.

Podle něj by však tato záměna osob neměla nijak snižovat to, že ženy působily ve starověkém Egyptě jako lékařky už před několika tisícovkami let, ani symbolický význam všeho, co Merit Ptah představuje.

"Přestože Merit Ptah není autentickou staroegyptskou postavou ani dobrým symbolem zakladatelky lékařství, je skutečným symbolem kolektivního úsilí zapsat ženy zpět do historie. Je skutečnou hrdinkou moderního feministického boje," napsal Kwiecinský.