Sada starých zlatých a stříbrných trubiček z doby před asi 5500 lety, objevená na severním Kavkaze v Rusku, by mohla být nejstaršími dochovanými brčky na pití na světě, tvrdí odborníci. Osm tenkých trubek, každá o délce více než metr s úzkou perforovanou špičkou, bylo objeveno v největším hrobě vedle ostatků lidského těla při výkopu mohyly poblíž města Majkop v létě roku 1897. 

Trubky pocházejí ze čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Čtyři z nich obsahují zlaté nebo stříbrné figurky býků, které na ně byly nasunuty. Trubky jsou uchovány v muzeu Ermitáž v ruském Petrohradu.

Společné pití jako na současné párty

Odborníci měli dříve dvě teorie využití trubek. Mysleli si, že se mohly používat jako podpěry k baldachýnu při smutečním průvodu nebo jako žezla. Ruští experti nyní ale uvedli, že se s největší pravděpodobností využívaly jako brčka na pití piva ze společného hrnce.

„Pokud tomu tak skutečně bylo, tyto předměty představují nejstarší hmotný důkaz pití dlouhými trubicemi. Běžně se tak pilo během svátků ve třetím a druhém tisíciletí před naším letopočtem na starověkém Blízkém východě,“ napsali vědci v článku pro časopis Antiquity. Tým odborníků naznačuje, že jde o brčka na pití „určená pro popíjení nápoje, který při konzumaci vyžadoval filtraci“.

Svou teorii sestavili na základě lidí pijících z brček vyobrazených na pečetích z Íránu a Iráku z pátého až čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Ve třetím tisíciletí před naším letopočtem se „scény banketů znázorňující skupiny lidí popíjející pivo dlouhými trubičkami ze sdílené nádoby” staly populární v mezopotámském umění.

Autoři článku dodávají, že rákosový stonek zabalený ve zlaté fólii, stejně jako dvě kovové trubičky na pití, byly dříve nalezeny v hrobě ženy známé jako královna Puabi na královském hřbitově v Ur, datovaném do doby asi před 4500 lety.

Perforovaná špička trubek je v souladu s odnímatelnými kovovými sítkami používanými na koncích rákosových brček v Levantě a Mezopotámii ve druhém tisíciletí před naším letopočtem. „Sada osmi trubic na pití v majkopské hrobce tedy může představovat vybavení k hodování pro osm jedinců, kteří mohli sedět a popíjet pivo z jediné velké nádoby nalezené v hrobce,“ píší odborníci.

Vědecký tým dále dodává, že našel důkaz ječného škrobu ve špičce jedné ze slámek. To by přítomnosti nápoje podobného pivu odpovídalo, o nezvratném důkazu ale hovořit nemůžeme.

Důležitá společenská událost

„Umístění brček vedle těla zdůrazňuje jak důležitost hostiny v pohřebním obřadu, tak vysokou společenskou hodnost pro někoho, kdo pořádal banket,“ sdělil Viktor Trifonov, autor výzkumu z Ruské akademie věd.

Profesorka Augusta McMahonová z University of Cambridge, která se na výzkumu nepodílela, uvedla pro britský deník The Guardian, že práce byla velmi přesvědčivá a dodala, že navrhovaný účel by byl ozdobný, ale účinný.

„Pivo bylo v minulosti pravděpodobně ‚hrubé‘ s usazeninami, a proto byla filtrační brčka nezbytným nástrojem,“ řekla a dodala, že byly dobře známé v Mezopotámii během třetího až druhého tisíciletí před naším letopočtem.

„Tyto slámky na pití odhalují důležitost společného jídla a pití ve starověku jako mocného tvůrce sociálních vazeb, jakými jsou dnes hody a večírky,“ sdělila profesorka McMahonová.