Nebezpečné jídlo. Pokud jíme nezdravě, můžeme být agresivnější, tvrdí vědci

Debaty jsou vyhrocenější, zvolená slova ostřejší. Nejen v souvislosti s koronavirovou pandemií přibývá agresivní komunikace, třeba na sociálních sítích. Proč tomu tak je, zkoumají mnohé vědní obory - vědecké výzkumy se zaměřují například na vliv zmíněných sítí na tento trend. Jenže skupina vědců, kteří se věnují lidské psychice a výživě, tvrdí, že problém má kořeny ještě i v něčem dalším. Konkrétně v tom, jak se lidé stravují.

Mozkový hlad

Podle autorek knihy The Better Brain, profesorky na University of Calgary Bonnie Kaplanové a profesorky na University of Canterbury Julie J Rucklidgeové, velká část západní populace prožívá něco, co lze zjednodušeně označit jako "mozkový hlad". A pokud mozek hladoví, zhoršují se jeho kognitivní funkce, a hůře se regulují emoce.

„Zejména ti, kteří si vybírají ultrazpracované potraviny, produkty jako lahvové nealkoholické nápoje, slazené snídaňové cereálie či kuřecí nugety, jsou ochuzeni o mikroživiny. Mikroživiny je souhrnné označení pro vitamíny, minerály a stopové prvky. A co není příliš známo, příjem mikroživin ovlivňuje duševní zdraví, má vliv na podrážděnost, výbušný vztek, a nestabilní náladu," shrnují vědkyně v článku, který nedávno publikovaly na vědeckém portálu The Conversation.

Astronautům se přepíná mozek, v bílé hmotě dochází k významným změnám

Vědkyně upozorňují, že nezdravě pro mozek se stravuje velké procento lidí. „Například americké výzkumy z roku 2018 ukázaly, že v tomto roce tvořily takzvaně ultrazpracované potraviny 67 procent jídelníčku dětí od dvou do devatenácti let, a 57 procent složení potravy dospělých," připomněly Kaplanová a Rucklidgeová v článku.

To, že složení jídelníčku má velký vliv na psychické zdraví a pohodu, přitom již prokázaly výzkumy v minulých letech. „Desítky studií vykonaných v Kanadě, Španělsku, Japonsku či Austrálii jasně ukázaly, že lidé, kteří jedí zdravě, vykazují méně depresí a psychických problémů, než ti, jejichž strava je tvořena zejména průmyslně zpracovanými potravinami," upozorňují vědkyně.

Jídlo vs. deprese

Vědci dokonce ve studiích, například v jedné z roku 2017, dokázali, že pokud lidé zlepší stravování, lépe zvládnou bojovat s depresemi. „Zlepšení stravy může poskytnout účinnou a dostupnou léčebnou strategii pro zvládání této vysoce rozšířené duševní poruchy," uvedli tehdy autoři studie v odborném časopisu BMC Medicine. 

Podle vědkyň je tak jasné, že nevhodné složení potravin přispívá i k agresivnějšímu chování. „Kvalitně živená populace dokáže dobře zvládat stres. Neviditelný "mozkový hlad" je faktorem, který přispívá k emocionálním výbuchům, agresi, či dokonce ztrátě sebeovládání při různých debatách. Je možné s ním ale bojovat," píší Kaplanová a Rucklidgeová.

Pláč po sexu je záhadou i fenoménem. Vědcům pravý důvod stále uniká

Složení potravy při středomořském stravování. Právě tento typ jídelníčku je podle vědců vhodný, pokud chce být člověk psychicky v pohodě.Zdroj: Wikimedia Commons, volné díloPokud tedy někdo dlouhodobě vystupuje v různých sporech agresivněji, než by bylo žádoucí, je možné, že se celý život živí zcela nesprávně. Pokud jídelníček změní, může se jeho psychické zdraví zlepšit.

Podle vědkyň je velmi dobré zvolit třeba středomořskou dietu. „Pro takové stravování je typický vysoký podíl celozrnných obilnin, zeleniny, ovoce, ořechů, luštěnin, mořských plodů a nenasycených tuků, jako je olivový olej. Více studií prokázalo, že při tomto stylu obživy nastupuje zlepšení některých psychických problémů," uvádějí vědkyně.