Archivářka a historička Sarah Rees Jonesová z Univerzity v Yorku totiž v v registrech yorkského arcibiskupství objevila životní příběh ženy, která byla identifikována jako Joana z Leedsu. V těchto knihách, jejichž šestnáct svazků je v současnosti digitalizováno, arcibiskupové z Yorku dokumentovali své podnikání mezi lety 1304 a 1405.

Joana z Leedsu se stala jeptiškou benediktinského řádu v klášteře svatého Klimenta v Yorku. Vyhlídka na život zaslíbený chudobě, cudnosti a poslušnosti se jí však příliš nezamlouval a proto vymyslela odvážný plán, jak mu uniknout.

Podle zápisu, který učinil v roce 1318 tehdejší arcibiskup z Yorku William Melton, Joana simulovala „tělesnou nemoc“ a „předstírala svou smrt“. S pomocí kompliců oklamala ostatní benediktinské sestry a nechala je pohřbít figurínu, která se podobala jejímu tělu, do „posvěcené země“ mezi skutečně zemřelé příslušníky řádu. Ženu tak nikdo nepostrádal a ona mohla snadno zmizet. 

Po svém útěku z kláštera se Joana uchýlila do města Beverly, které se nachází 64 kilometrů východně od Yorku. Když se zvěsti o jejím skandálním husarském kousku dostaly k uším Williama Meltona, zděšený arcibiskup nařídil správci farnosti v Beverly, aby ženu okamžitě poslal zpět do kláštera.

V dopise správci, jehož kopie je součástí registrů, Melton detailně popsal skandální chování uprchlé jeptišky. Píše se zde mimo jiné o tom, jak Joana „nechutně odmítla vhodnost náboženství a skromnost svého pohlaví“ a jak „mazaně a hanebně“ předstírala svou smrt. „Arogantně převrátila svou cestu života k tělesnému chtíči místo chudoby a poslušnosti,“ napsal arcibiskup.

Podle Rees Jonesové však z dochovaných záznamů není jasné, zda byl správce neboli děkan úspěšný. Historička ani její kolegové nenalezli žádné důkazy o tom, jestli se Joana ještě někdy vrátila do kláštera, ať již dobrovolně nebo násilím.

Útěky z klášterů nebyly výjimečné

Odvážný útěk Joany z Leedsu však nebyl zas až tak ojedinělý, jak by se mohlo zdát. „V registrech existuje několik případů mnichů a jeptišek, kteří utekli ze svých klášterů. Ale nikdy jsme neměli tolik detailů jako v tomto případě a neměli jsme celý příběh. Ženy často vstoupily do kláštera v době svého dospívání a takové změny názoru na jejich povolání nebyly neobvyklé,“ řekla Sarah Rees Jonesová novinám Church Times. Takoví uprchlíci přitom byli po svém dopadení tvrdě potrestání.

Ani klášter svatého Klimenta, který byl založen v roce 1130 a zrušen králem Jindřichem VIII. v roce 1532, ve kterém Joana před svým útěkem žila, nebyl úplně tak bez poskvrnky. V jeho čtyři století dlouhé historii se vyskytlo hned několik skandálů. Už v roce 1192 byly zdejší sestry exkomunikovány poté, co se odmítly předat kontrolu jinému opatství. Zachránil je přitom až přímý zásah papeže.

Necelých dvacet let před Joaninou eskapádou se jeptiška jménem Cecily jedné noci vykradla z kláštera, před kterým na ni čekal kůň. Na něm odjela na schůzku se svým milencem Gregorym de Thorntonem do města Darlington vzdáleném 88 kilometrů od Yorku, kde se spolu usadili.

A v době, kdy Joana unikla, byla jeptiška Isabella de Stodley vyhoštěna do jiného kláštera poté, co byla shledána vinou za odpadnutí od víry a za další „excesy“.