Vědci z kumránského ústavu univerzity v Groningenu podrobili jeden ze svitků důkladnému paleografickému výzkumu a ohlásili první výsledky.

Za pomoci řady procesů včetně digitalizace rukopisu, strojového čtení a statistické analýzy došel tým k hypotéze, že obě poloviny svitku sepsali pravděpodobně dva opisovači s velmi podobným rukopisem. Informuje o tom Science Alert.

Nový výzkum tak do jisté míry popírá dosavadní teorii, že původní text byl dílem jen jednoho písaře. Není to sice jediné možné vysvětlení, ale zdá se, že se na něm podílel i další tajemný autor.

Pomohl algoritmus

Dotyčný svitek, označovaný jako 1QIsaa, představuje velké rukou psané dílo a patří mezi sedm svitků nalezených v roce 1946 v Izraeli na archeologickém nalezišti Kumrán u severozápadního břehu Mrtvého moře. Dva tisíce let starý rukopis obsahuje 66 kapitol hebrejské biblické Knihy Izajáše a je o více než tisíc let starší než další hebrejské rukopisy tohoto díla.

Autoři nové studie použili k prozkoumání svitku algoritmus na separování inkoustu od jeho pozadí, tedy od kůže či papyru, na něž byl nanesen, a pak tímto algoritmem studovali každý jednotlivý zapsaný znak a hledali drobné změny, které by mohly signalizovat změnu pisatele. 

Tento druh algoritmické technologie se začal používat v biblických studiích a v širších humanitních vědách teprve v posledních pár letech. 

Něco bylo jinak

Na konci sedmadvacátého sloupce textu z celkových 54 našli vědci zlom v rukopisu - jak třířádkovou mezeru, tak změnu materiálu. K prvnímu listu byl přišit druhý a podle domněnky autorů studie došlo v téže fázi také ke změně písaře.

Není to jediné možné vysvětlení. Zmíněný rozdíl mohla vyvolat také změna pera, přiříznutí jeho hrotu, změna podmínek, za nichž písař zapisoval, nebo změna jeho zdravotního stavu. 

Rozdíl však byl natolik zřejmý a zřetelný, že změna písaře je tím nejpravděpodobnějším závěrem. Naznačovaly to již některé předchozí výzkumy, podle nichž pracovali na svitcích od Mrtvého moře celé týmy sepisovačů, přičemž někteří pracovali jako učni u výše postavených.

Na Bibli s počítačem

Počítače představují v textové analýze stále důležitější prvek. Vědci věnující se biblistice používají strojové učení a stylometrii (studium lingvistického stylu) například k tomu, aby správně určili, které z dopisů apoštola Pavla sborům opravdu napsal tento autor.

Jiní zase využívají strojové učení ke vzájemnému porovnávání podobných textů, aby našli paralelní použití stejných slov nebo nápadů, zjistili, v čem se od sebe texty liší a kolik variací jednoho textu se třeba objevilo. Počítače přitom většinou oznámí více pozitivních výsledků, než kolik je schopen najít člověk-odborník na danou tématiku.

Přechod na digitální technologie tak podle Science Alert otevírá nový prostor při studiu posvátných a náboženských textů, zejména hebrejské Bible a křesťanských legend.