Legendární stroj s typickým zahnutým nosem začal létat na pravidelných linkách v roce 1976, i když první prototyp vzlétl už v roce 1969 ve francouzském Toulouse.

Dokázal dosáhnout dvojnásobku rychlosti zvuku, v cestovní výšce rychlost přesahovala 2100 kilometrů za hodinu. Běžná letadla přitom létají rychlostí kolem 800 až 850 kilometrů za hodinu.

Ve službách Air France a British Airways spojoval většinou Paříž a Londýn s New Yorkem. Concorde využívali hlavně byznysmani a celebrity.

Prvenství patří sovětům

Při jeho vývoji ovšem více než o ekonomiku šlo o jakési smíření dvou odvěkých rivalů z obou stran Lamanšského kanálu, tedy Francie a Velké Británie. Celý program výrazně překročil odhadované náklady a nabral také velké zpoždění, takže první nadzvukový dopravní stroj nakonec vzlétl za železnou oponou v Sovětském svazu.

Teprve devatenáctiletá Zara Rutherfordová se v těchto dnech pokouší obletět svět. Letí v československém stroji Shark, vyrobeném v Senici na Slovensku. Na snímku odlet Zary Rutherfordové se Sharkem ze senického letiště.
Chtěli vyrobit sen každého pilota. Nyní československé letadlo letí kolem světa

Další problém představoval aerodynamický třesk, který nadzvukový stroj vydával. Pro lidi na zemi je tento jev velmi nepříjemný, protože jde o velký hluk připomínající ránu po silnému výstřelu. Americký Kongres po občanských protestech zakázal hned první rok provozu přistávání Concordů v USA, které zrušil až o rok později, letouny ale nadále mohly využít nadzvukovou rychlost pouze nad oceánem, nikoliv nad pevninou.

Navzdory počátečnímu zájmu několika leteckých společností ovšem zmíněné problémy vedly k tomu, že ambiciózní projekt nedokázal ani zdaleka naplnit prodejní cíle. Z původní stovky nezávazných opcí se zájem nakonec smrskl na pouhých čtrnáct komerčně provozovaných strojů – půl na půl rozdělených mezi Air France a British Airways.

Celebrity a byznysmeni

Maximální kapacita letadla činila 144 cestujících, většinou to ale bylo méně. Často se na palubě objevila nějaká celebrita z řad filmových hvězd, zpěváků, sportovců, ale také známých byznysmenů a multimilionářů. Čekal na ně luxus.

Všechna místa byla v první třídě. Sedadla v kůži byla umístěna ve čtyřech řadách a uspořádání mohlo být různé. Uvnitř byly i dvě kuchyňky, vybraná jídla se servírovala na porcelánu a podávalo se k nim šampaňské.

Luxusu na palubě odpovídala také cena. Například v roce 1997 stála zpáteční letenka Concordem z New Yorku do Londýna osm tisíc dolarů (v dnešních cenách je to 13 tisíc dolarů, tedy téměř 300 tisíc korun, pozn. autora). Pro srovnání – nejlevnější letenka stejným směrem tehdy stála třicetkrát méně.

Světové rekordy

Concorde je také držitelem několika světových rekordů. V srpnu 1995 dokázal obletět celý svět za 31 hodin a 28 minut. Měřil se přitom celkový čas od startu až po opětovné přistání v Paříži, a to včetně všech mezipřistání.

Na římském letišti Fiumicino byl představen létající taxík společnosti Volocopter. Lidi z letiště do centra Říma a zpět by takové stroje mohly už v roce 2024.
Jako ve sci-fi. Cestující z římského letiště svezou létající taxíky bez emisí

Britský Concorde o půl roku později zvládl trasu z New Yorku do Londýna za 2 hodiny a 53 minuty, což je dodnes rekord v nejrychlejším přeletu Atlantiku v civilním letadle.

Pětkrát se Concorde objevil i na pražském letišti, pokaždé šlo o britské stroje. Poprvé přistál Concorde na Ruzyni 22. října 1986, naposledy pak na konci dubna 2000.

Tragický konec elegantních strojů

Ke konci provozu Concordu před osmnácti lety významně přispěla tragická nehoda, v níž byl navíc osudný letoun nevinně. Tragédie, která stála život 113 lidí, se stala 25. července 2000 nedaleko Paříže.

Toho dne se chystal na letišti Charlese de Gaulla v Paříži k odletu do New Yorku pětadvacet let starý Concorde registrace F-BTSC. Nešlo o pravidelnou linku, ale o charterový let pro německou společnost Peter Deilmann Cruises specializující se na vyhlídkové plavby. Pasažéři měli z New Yorku pokračovat na výletní lodi přes Karibik do Ekvádoru.

Na palubě letu AF4590 bylo sto cestujících, převážně Němců, a devět členů posádky. Jen pět minut předtím, než osudný Concorde dostal povolení k odletu, odstartoval z dráhy 22R stroj DC-10 americké společnosti Continental Airlines. Shodou okolností směřoval také do New Yorku, ale na letiště Newark.

Bude největší. Její průměr se odhaduje mezi stem a dvěma sty kilometry. Ke Sluneční soustavě se blíží megakometa.
Vesmírný tulák se blíží. Za deset let prolétne Sluneční soustavou megakometa

Z krytu jednoho z motorů amerického letounu ovšem při startu odpadla titanová lamela, která způsobila katastrofu. Šlo o kus kovu dlouhý 43 centimetrů o průměru kolem tří centimetrů. Nikdo si toho ovšem nevšiml.

Hořel dřív, než se vznesl

Concorde rozjíždějící se po dráze najel na odlomenou součástku, která prorazila jeho pneumatiku a ta se roztrhla. Odletující části pak zasáhly jednu z nádrží plnou kerosinu. Palivo se okamžitě vzňalo. Letoun tak hořel ještě dříve, než se dostal do vzduchu. Přerušit start už ale zkušená posádka nemohla, stroj již překročil rychlost, při níž by ještě dokázal na dráze zastavit.

Piloti se ještě pokoušeli s hořícím strojem dostat na nedaleké letiště Le Bourget, ale nepodařilo se jim to. Neovladatelné letadlo se osmdesát sekund po startu zřítilo na hotel na pařížském předměstí Gonesse, který zdemolovalo. V troskách zřícené budovy zahynuli čtyři další lidé.

Věrná simulace posledních momentů před nehodou je k vidění na Youtube.

Zdroj: Youtube

Labutí píseň Concordů

Vyšetřování trvalo skoro dva roky, než se podařilo odhalit skutečnou příčinu. Britské i francouzské úřady dočasně odebraly Concordům osvědčení k provozu. Do vzduchu se mohly znovu vrátit až v listopadu 2001. To už ale ale byla pro Concordy labutí píseň.

Teroristický útok na „Dvojčata“ v New Yorku z 11. září 2001 a pokles důvěry k letecké přepravě vedly k propadu zájmu o tento typ cestování. Na poslední let s cestujícími se Concorde vydal 24. října 2003.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS
Nejdražší projekt v historii. Mezinárodní vesmírná stanice je obydlená už 21 let

Úplně poslední let se pak konal 26. listopadu téhož roku, kdy stroj imatrikulace G-BOAF přelétl z londýnského letiště Heathrow do Filtonu nedaleko Bristolu, kde je k vidění v tamním muzeu Bristol Aviation Heritage Centre.

Pokud ale chcete vidět Concorde na vlastí oči, nemusíte až do Velké Británie. Jeden je podstatně blíž, a to v muzeu v německém Sinsheimu nedaleko Frankfurtu. Bonusem navíc je, že je zde vystaven také konkurent Concordu – sovětský nadzvukový letoun Tu-144.