Ve studiích - zatím tedy jen na zvířatech - popsali, že potlačení jednoho konkrétního genu, který rozhoduje o tom, že nám víc jak dvoje zuby nevyrostou, stačí jedna jediná protilátka. Hlavním padouchem je gen USAG-1.

Molekulární inženýři z univerzit ve městech Kjótó a Fukui doufají, že po omezení funkčnosti tohoto genu bude možné zvýšit dostupnost růstových faktorů, které stimulují i vývoj nových zubů. Alespoň to se jim podařilo u hlodavců. U myší trpících vrozenou vadou charakterizovanou chybějícími řezáky se mezery mezi zuby zaplnily.

Za naše zuby zodpovídá více genů. Ty doposud identifikované se kromě odpovědnosti za jejich růst podílejí i na rozvoji mnoha dalších orgánů a tkání. Proto se vědci při řešení tohoto problému zatím vyhýbali látkám, které by mohly nějak ovlivnit jejich působením. Obávali se vedlejších účinků, jež by se mohly promítnout do celého organismu. Lékové utlumení genu USAG-1 se ale zatím podle všeho jeví jako celkem bezpečné.

„Věděli jsme, že potlačení genu USAG-1 má pozitivní vliv na růst zubů. Nevěděli jsme ale, jestli to bude stačit,“ uvedl Katsu Takahaši, jeden z vědců účastnících se studie, na stránkách Kjótské univerzity.

Používány při léčbě rakoviny i artritidy

Spolu s kolegy zkoumal účinky několika monoklonálních protilátek právě na tento gen. Monoklonální látky jsou dnes široce používány při léčbě rakoviny, artritidy a při vývoji vakcín. Do širšího povědomí se v posledních měsících dostaly především s vývojem očkovací látky pro covidu. U většiny použitých protilátek ale japonští odborníci zaznamenali vedlejší účinky: například se myším snížila porodnost a doba dožití. Jedna z protilátek však vykázala velmi nadějné výsledky. U myší stačilo jedno jediné její podání k vytvoření celého zubu. Pozdější experimenty ukázaly stejné výsledky i u fretek.

„Fretky mají mléčné a pak jedny trvalé zuby se zubními vzorci (rozložení druhů zubů v ústech – pozn. red.) velmi podobným člověku. Naším dalším plánem je otestování protilátek na dalších zvířatech, jako jsou prasata a psi,“ popsal Takahaši. O jakou protilátku se jedná, nebylo z konkurenčních důvodů doposud zveřejněno.

„Konvenční tkáňové inženýrství není vhodné pro regeneraci lidských zubů. Naše studie ale ukázala, že nebuněčná molekulární terapie by mohla být účinná v širokém rozsahu vrozených zubních vad a ortodontických anomálií,“ uzavřel spoluautor studie Manabu Sugai z univerzity ve Fukui.