Stejně jako letouny 5. generace F-22 a F-35 vznikaly v rámci projektů ATF a JSF, chystá se letadlo pro další dekády v rámci projektu, nazvaného NGAD („Next Generation Air Dominance“ - volně přeloženo "Letecká převaha nové generace"). NGAD přitom není jen vývoj a výroba jednoho letounu, jde o komplexní zavedení taktických vzdušných bojových schopností nové generace, jakási "rodina systémů". Ta zahrnuje nové zbraně, senzory, sítě a schopnosti řízení boje, to vše samozřejmě kromě základního prvku - pilotovaného letounu šesté generace.

F-35A Lightning II
Americká superletadla znovu vítězí v Evropě. Zájem o ně má řada zemí

O projektu samotném není mnoho známo, několik drobností však nedávno odhalil ministr letectva Frank Kendall. Prohlásil, že v projektu stále existuje konkurence, což značí, že všechny práce neorganizuje pouze jeden letecký výrobce. Kendall přitom už dříve prozradil, že pilotovaná složka programu NGAD vstoupila do fáze výroby a vývoje. Dá se přitom předpokládat, že něco „hmatatelného“ bude z celého programu k dispozici už před rokem 2030. Zajímavostí také je, že začátkem tohoto roku během slyšení před členy výboru pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů uvedl, že očekává, že nové pilotované letouny budou stát "několik stovek milionů dolarů" za jedno letadlo.

Pohledem Jiřího VojáčkaPohledem Jiřího VojáčkaZdroj: DeníkMinistr zároveň ohlásil odklon od dříve plánované koncepce vývoje a výroby nazvané „Digitial Century Series“, kterou před třemi lety poprvé předložil bývalý náměstek ministra letectví Will Roper. Plán Digitial Century Series, jak byl navržen, by do značné míry spoléhal na pokročilé modelování a další digitální techniky vývoje, s cílem vyvíjet pokročilé návrhy jednou za pět let a poté pokračovat s těmi, které se osvědčí jako životaschopné, přičemž letectvo by poté nakupovalo relativně malé série přibližně 100 letadel najednou.

Podle Kendallova popisu pilotovaná část NGAD (letoun 6. generace) již prošla mnoha fázemi a nyní vede ke standardní zakázce na vývoj „letounů demonstrátorů“. Jeden takový demonstrátor už údajně dokonce existuje od roku 2020, neví se sice, jak přesně vypadá, ale údajně jde o velmi zdařilý projekt, se kterým je letectvo velice spokojené. Vzhledem k tomu, že klíčovými vlastnostmi jsou pravděpodobně dlouhý dolet, velké užitečné zatížení a velmi vysoká schopnost přežití, je nejpravděpodobnější, že půjde o velký, bezocasý, „stealth“ letoun.

Lockheed Martin F-35 Lightning II.Lockheed Martin F-35 Lightning II.Zdroj: Shutterstock/Michael Fitzsimmons

Evropská a tichomořská verze

V minulosti se hovořilo o tom, že pilotovaná platforma, která vzejde z NGAD, se možná bude vyrábět ve dvou konfiguracích - jedna vhodnější pro Evropu a druhá lépe konfigurovaná pro Pacifik. Ať už je to jakkoli, přechod od experimentálního návrhu k fázi skutečného programu zaměřeného na výrobu během sedmi let je stále velmi zrychleným časovým plánem, pokud mluvíme o vývoji letounu stealth nové generace.

Ministr se nedávno také rozmluvil o konceptu vysoce automatizovaných doprovodných letounů/dronů, tzv. „wingmanů“. „Koncepce plánuje, že wingman bude mít modulárnější konstrukci, která bude mnohem levnější,“ vysvětlil ministr. Dron by nepotřeboval „všechny systémy, které musí mít letoun s posádkou pro podporu pilota“, a musel by nést pouze „ty věci, které potřebuje pro to, co po něm chceme“.

Americký ministr letectva zde mluví o základních potenciálních výhodách z hlediska nákladů a provozní flexibility, které představují pokročilé bezpilotní platformy, zejména ty, které mohou operovat s vysokým stupněm autonomie jako součást roje, oproti těm s posádkou. Pokud lze jednotlivým bezpilotním letounům přidělit velmi omezený počet úkolů, například působit jako senzorové uzly nebo nést zbraně, místo aby musely být konfigurovány pro řadu různých misí, je snazší je zmenšit a zlevnit. Pouze modulární základní konstrukce, kterou lze snadněji rekonfigurovat pro různé role a také časem modernizovat a jinak vylepšovat, je do budoucna smysluplná.

Skyborg

Ministr nezapomněl také na program Skyborg, který se zaměřuje na vývoj „počítačového mozku“ řízeného umělou inteligencí (AI) a dalších souvisejících systémů nezbytných pro provoz poloautonomních věrných wingmanů. Ministr již dříve uvedl, že letectvo plánuje využít program Air Combat Evolution (ACE) při vývoji bezpilotních letounů, včetně bezpilotního partnera pro budoucí stealth bombardéry B-21 Raider. Zde je dobré připomenout, že program ACE si kladl za cíl vyvinout software, který bude schopen automně ovládat bojový letoun a ve vzdušném souboji porážet skutečné piloty.

Zdroj: Youtube

Podle Kendallova hodnocení sice tato bezpilotní složka NGAD není ještě tak daleko, jako program pilotovaného letounu, že je stále zapotřebí většího pokroku v softwaru, který je těžkopádný, a také v umělé inteligenci, než bude toto spojení schopno operačně fungovat. Projekt Skyborg však přesto vykázal v posledních letech obrovský pokrok, a v utajované sféře také zcela jistě probíhají další práce na rozvoji příslušných technologií.

Důležitým prvkem leteckých systémů 6. generace bude také způsob operačního nasazení. Autoři konceptu NGAD vidí výzvy pro budoucí pilotované bezpilotní týmy, které se mají obvykle skládat z jednoho pilotovaného letounu, jenž bude působit jako vedoucí roje, a nejméně pěti bezpilotních wingmanů. K úspěchu pomůže také pokročilá sada senzorů, moderní zbraně a efektivní propojení mezi nimi. To pak bude poskytovat informace o zaměřování a situačním povědomí operátorovi, veliteli roje, který se bude snažit tuto formaci řídit. Samozřejmostí je, že aby mohl svou práci vykonávat efektivně, bude zapotřebí spoustu procesů automatizovat, aby nebyl zahlcen.

Stíhačka Su-57.
Superletadlo na Ukrajině? Putin si nejlepší letouny šetří, ztráta by byla trapná

Zřejmě nejzásadnější výhodou takového konceptu bude možnost vystavit celou jednotku významně větší míře rizika, než by tomu bylo u čistě lidmi ovládaných strojů. V některých situacích si zkrátka můžete dovolit stroj obětovat, což vám přináší řadu nových taktik, které by dnes, s lidskými osádkami, byly nemyslitelné.

Ministr letectva Kendall přitom nedávno rezolutně prohlásil: „Neděláme to už jen jako experiment, děláme to jako skutečný program.“ A dodal: „V posledních letech jsme provedli strašně moc experimentů, prototypů, virtuálních letadel a tak dále. Teď mi jde o skutečné schopnosti. Jde mi o to, aby se smysluplné schopnosti dostaly co nejrychleji do rukou naših pilotů.“

Pro srovnání vizualizace jednoho ze dvou chystaných evropských letounů, v tomto případě jde o německo-francouzsko-španělský program FCAS. Zatím se zdá, že Evropa spíše dohání technologie a postupy pro letouny 5. generacePro srovnání vizualizace jednoho ze dvou chystaných evropských letounů, v tomto případě jde o německo-francouzsko-španělský program FCAS. Zatím se zdá, že Evropa spíše dohání technologie a postupy pro letouny 5. generaceZdroj: Wikimedia Commons, Rama, CC BY-SA 3.0

Kendall rovněž zdůraznil, že druh schopností, o které letectvo usiluje v rámci NGAD, představuje budoucnost vzdušného boje. „Tento koncept se stane realitou, nepochybuji o tom. A někdo ho za svůj přijme dříve a někdo později,“ doplnil.

„Chci, aby letectvo bylo první,“ pokračoval a zdůraznil tak myšlenku, která rezonuje v psledních letech v americké odborné komunitě, že pokud Spojené státy nebudou v této oblasti dominovat, převezme žezlo někdo jiný, například Čína. O ní je známo, že oblast týmové spolupráce mezi posádkou a bezpilotním letectvem zkoumá také velice intenzivně.

Ať už je přesný postup vývoje a pořizování jednotlivých komponent letounu 6. generace a návazných prostředků v rámci amerického programu NGAD jakýkoli, komentáře amerického ministra letectví z poslední doby naznačují, že program pokračuje směle dál a spěje k vyvrcholení představením nových strojů, které ovlivní budoucnost vojenského letectví na příští dekády.