Přilba, nalezená začátkem dubna, náležela pravděpodobně příslušníkovi tehdejší vojenské elity nebo knížecího rodu, protože ve své době představovala poměrně drahý předmět. Cennost nového nálezu spočívá zejména v tom, v jakém stavu se tento šišák po víc než tisíc let udržel, protože na něm zůstaly zachovány i ozdoby. 

"V zemi se podařilo najít takovou věc vůbec poprvé. Analogickou helmu jinak známe ze severní části Ukrajiny, kde byla nalezena na slovanském pohřebišti v proslulé Černé hrobce na kopci ve městě Černihiv. Další byla objevena v ukrajinských Šestovicích," uvedl pro server Naša Niva předseda Stálé komise pro vzdělávání, kulturu a vědu běloruské poslanecké sněmovny a doktor historických věd Igor Marzaljuk. Vykopávky v místě nálezu budou nadále pokračovat, protože vědci doufají, že by to nemusel být jediný unikátní nález.

Raně středověký šišák představuje typ otevřené přilby, který vznikl původně na Rusi a odtud se v 10. a 11. století šířil do zahraničí. Kromě Ruska a bývalých zemí Sovětského svazu se lze s tímto typem helmy setkat právě v Polsku, ale také v Srbsku, v Číně, v Maďarsku nebo na Sambijském poloostrově v Baltském moři (jde o území Kaliningradské oblasti dnešní Ruské federace).

Na raně gotických malbách bývají v těchto přilbách často zachyceni představitelé státní moci či národní autority (například knížata) nebo bájní rekové, jako jsou třeba ruští bohatýři.

Poklady z Polska

Nově nalezená helma se až na výjimečnou zachovalost jinak velmi podobá slovanským šišákům, které byly už dřív objeveny kromě zmíněné Ukrajiny například v oblasti Velkopolského vojvodství na území dnešního Polska. Odtud pocházejí celkem čtyři dochované šišáky z tohoto období, které byly nalezeny ve vesnici Hedč, v obci Gorzuchy (odkud pochází dosud zřejmě nejznámější nalezený slovanský šišák) a v jednom z nejstarších polských měst Hnězdně. Zatím poslední, čtvrtá podobná helma se našla v letošním roce v polské vesnici Olszówka. V současnosti ji mají v péči polští restaurátoři.

Dochované exempláře se nijak výrazně neliší ve tvaru ani zdobení. Všechny pocházejí z 10. až 11. století a mají kuželovitý tvar zvonu, který tvoří čtyři nýtované železné pláty, jejichž spodní okraj vyztužoval ráfek s charakteristickým dekorativním zdobením nebo s diadémem na čelní straně. Spoje mezi jednotlivými pláty zdobily měděné lamely, boční vnější strany zvonu zkrášlovaly obvykle dekorativní růžice a špičku přilby korunoval úchyt pro umístění zdobného chocholu, vyrobeného většinou z koňských žíní nebo z ptačího peří. Železný zvon byl často potažen kvůli větší zdobnosti měděným pozlaceným plechem, zdobné růžice bývaly postříbřené.