Tajemství potopení křižníku Moskva odhaleno. Ukrajině pomohla i příroda

Podle zprávy ukrajinského zpravodajského serveru Pravda se operace opírala o náhodný výskyt neobvyklého povětrnostního jevu známého jako „ducting“. V důsledku toho radary bránící pobřeží viděly mnohem dál než obvykle, což obráncům pobřeží umožnilo zahájit smrtící raketový útok. Je-li to pravda, a zatím se tato varianta jeví jako pravděpodobná, pomáhá to vysvětlit, jak se zemi, která nemá prakticky žádné námořnictvo, podařilo potopit jednu z největších hladinových válečných lodí na světě. Rusko tuto variantu nepotvrdilo.

Pohledem Jiřího VojáčkaZdroj: DeníkV období před ruskou invazí na Ukrajinu shromáždilo ruské námořnictvo v Černém moři a jeho blízkosti tři ze svých největších lodí, raketových křižníků třídy Slava. Patřila k nim i Moskva, vlajková loď ruské flotily v Černém moři. Rusko shromáždilo své válečné lodě, aby si zajistilo námořní převahu a pomohlo při obojživelném vylodění na jižním pobřeží Ukrajiny. K vylodění ve skutečnosti nikdy nedošlo a shromážděná flotila se postupně rozptýlila. Moskva zůstala na místě a podle tehdejších západních odhadů se pohybovala přibližně sto kilometrů od pobřežního města Oděsa.

Rusům se zhroutily plány modernizace armády: Mají staré vybavení a papírové mapy

V moderní námořní válce není sto kilometrů velká vzdálenost, ale Moskva byla proti slabým ukrajinským leteckým a námořním silám prakticky nedotknutelná. Ukrajina měla pouze jednu velkou hladinovou válečnou loď, Hetman Sahajdačnyj, a tato fregata byla na počátku války potopena, aby se vyhnula zajetí postupujícími ruskými silami. Mezitím byla veškerá dostupná ukrajinská letecká síla věnována boji proti pozemní invazi.

V odborných kruzích bylo známo, že Ukrajina pracuje několik posledních let na nové protilodní řízené střele Neptun, ale bylo jen málo známo o tom, zda je tato střela funkční, na jakém je založena principu a kolik jich může být k dispozici.

Ruský křižník Moskva ještě před potopením.Zdroj: ČTK/XINHUA/Zhang Jiye

Teorie o potopení

Teorií o potopení Moskvy existuje hned několik. Jedna z nich uváděla, že polohu lodi poskytl letoun P-8 Poseidon amerického námořnictva, ačkoli Pentagon popřel, že by Ukrajině poskytl „konkrétní informace o poloze“ lodi. Další teorie uváděla, že bezpilotní letouny TB-2 Bayraktar sledovaly ruskou černomořskou vlajkovou loď na otevřeném oceánu. Tuto teorii podpořilo pozdější prohlášení ukrajinských představitelů, kteří konstatovali, že k potopení přispěla také „jiná zařízení“.

Několik dní stará zpráva ukrajinského deníku Pravda naznačuje, že Ukrajina mluvila pravdu, že šlo celou dobu o prosté zaměření radarem. Deník uvádí, že křižník Moskva se ve skutečnosti nacházel necelých 120 kilometrů od ukrajinského pobřeží, tedy mimo dosah pozemních detekčních radarů Neptunu. Moderní pozemní radary jsou v posledních desetiletích obvykle omezeny v délce zachycení pouze zakřivením Země, a to zejména proti cílům, které se pohybují nízko na úrovni moře.

Druhá světová válka nebyly jen tanky či ponorky. Významnou roli hráli i koně

„Vzhledem k tomu, že nad mořem byly husté mraky, signál z radaru se od nich odrážel k vodní hladině a od vody zpět k mrakům,“ uvádí Pravda. Výsledkem bylo, že radar pobřežní obrany najednou viděl dál než obvykle a odhalil velký radarový odraz, kotvící u pobřeží. Ukrajinští radaroví operátoři si v tu chvíli uvědomili, že odhalili Moskvu, o které věděli, že se někde v těchto místech nachází, a odpálili na ni dvě rakety Neptun.

Obě střely zasáhly křižník na levoboku uprostřed lodi, následný požár se potom rozšířil až k muničnímu skladu, který explodoval. Smrtelně zraněný 186 metrů dlouhý křižník se ještě pokusil dotáhnout do přístavu, ale cestu nezvládl a potopil se.

Je nová ukrajinská teorie pravdivá?

Jev, který využili radaroví operátoři systému radar Neptun, je známý jako tzv. „ducting“. Americká Národní meteorologická služba tento jev popisuje následovně: „Pokud atmosférické podmínky, které způsobují superrefrakci, ohýbají paprsek stejně nebo více než je zakřivení Země, dochází ke stavu, který se nazývá ducting nebo zachycení. Ducting často vede k falešným ozvěnám, známým také jako anomální šíření.“

Problematikou se zabýval Christian Wolff, nezávislý radarový inženýr a autor odborného webu radartutorial.eu, který se zabývá radarovými technologiemi. „Můžeme jen spekulovat o tom, jak by mohla být přesná poloha Moskvy zjištěna radarem,“ říká, „lodě obvykle mizí za obzorem asi po 40 námořních mílích. Klasický radar umístěný na rovném pobřeží je nedokáže zachytit.

Je to proto, že přirozené podmínky pro kanálový efekt závisí na teplotě vzduchu. Když mají vrstvy vzduchu značné teplotní rozdíly, pak hranice mezi těmito vrstvami může odrážet elektromagnetické vlny. Vzniká tak přenosový kanál pro radar, podobný optickému kabelu,“ vysvětluje Wolff.

Dosud nejnáročnější mise. České gripeny byly letos nad Baltem v ožehavé situaci

Navrhuje také další možné vysvětlení, které by nevyžadovalo mraky. „K dosažení takového kanálového efektu lze také využít velmi vysokou vlhkost vzduchu až do výšky asi 10 až 15 metrů nad mořskou hladinou. Tento efekt je více nezávislý na počasí. K tomu by však musel být radar umístěn přímo na pobřeží a pracovat s vysokým vysílacím výkonem a anténou se silnou směrovostí.“

Potopení lodi Moskva bylo pro Kreml obrovskou ranou, jednou z mnoha během její invaze na Ukrajinu. Ta se mohla spoléhat na statečnost a dovednost vlastních vojáků, a naopak neschopnost ruské armády. Proto doposud invazi zadržela a nyní okupační vojska postupně zatlačuje zpět.

S obránci Ukrajiny už není jen světové společenství, odvaha a štěstí, přející připraveným, ale jak se zdá, také příroda.