„Jde o velice nákladnou komoditu a i falšování v řádu jednotek procent může přinést nepoctivým provozovatelům citelný zisk,“ říká mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva. V loňském roce inspektoři odebrali až do začátku listopadu 47 vzorků šarží medu, z nich nevyhovělo devět. 

Med zředěný i se sirupem

K nejčastěji zjištěným nedostatkům náleží nevyhovující hodnoty HMF, tedy „čerstvost“ medu a aktivita enzymu diastáza, který indikuje sníženou jakost medu ředěním nebo neodborným zacházením. Nejčastějšími podvody je přimíchávání sirupů z cukrové třtiny, kukuřice či rýže.

Odhalení takového falešného medu je velmi nesnadné. Vedci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Univerzity Karlovy však přišli s novou metodou, která v laboratoři pančovaný med odhalí za pár minut. Postup navržený skupinou vědců v čele s Tomášem Erbanem je postaven na různorodosti typů proteinů v medu a rozpoznání těch, které do něj byly přidány uměle. „Tyto látky se sice běžně používají v potravinářství, v přírodě však pro včely volně dostupné nejsou. Včely do medu dodávají své jedinečné proteiny,” uvedl Erban.

Studie zjistily, že střední množství kávy, tedy mezi třemi až pěti šálky denně, snižuje riziko některých onemocnění, včetně srdečních chorob, Parkinsona, cukrovky i několika typů rakoviny.
Máte kávový gen? Černá káva dokáže chránit před rakovinou, zjistili vědci

Nejvýznamnější včelí proteiny se nazývají amylázy. Pokud je med falšovaný nebo se s ním nešetrně zachází, bývá neblahým způsobem ovlivněna i amylázová aktivita. „Med s nedostatečnou amylázovou aktivitou pak nesmí být prodáván. Z tohoto důvodu nahrazují podvodníci nedostatečnou amylázovou aktivitu přidáním cizích amyláz, které nejsou medu vlastní,” dodal Erban.

Čeští vědci proto popsali způsob, jak cizí proteiny v medu objevit a tím rychleji rozlišit poctivý med od pančovaného. Doporučený postup také nabídli státním laboratořím, které kontrolují kvalitu potravin.   

Med za stovku? Nesmysl

Med se pančuje a padělá i přes to, že jeho cena v posledních měsících klesá. Zatímco na začátku roku 2020 zaplatil spotřebitel za kilo této komodity 201 korun za kilogram, tak v listopadu následujícího roku zaplatil 160 korun. „V supermarketu lze koupit i kilo medu za 120 korun, ale to má s medem pramálo společného. Sama bych si takový med nikdy nekoupila,” říká včelařka Pavla Kudláčková.

Dle jejího mínění je u těchto levných “medů” evidentní, že půjde o med ředěný buď cukernatým roztokem anebo medy, které pocházejí z oblastí mimo EU. „Ty mívají jinou chuť i konzistenci a především kvalitu,“ dodává žena, která má svých 12 včelstev ve Vysokém Chvojně na Pardubicku.

Nová průřezová studie ukázala, jaké části populace mají obecně zdravější zuby. Nejlépe si vedou bohatí a vzdělaní. Ilustrační foto
Překvapivé zjištění: Dětem bohatých rodičů častěji hrozí zubní kaz, tvrdí studie

Zároveň dává i radu spotřebitelům. „Hodně lidí si myslí, že čím je med tekutější, tím je kvalitnější a naopak se vyhýbají medu, který takzvaně cukernatí,” popisuje Kudláčková. Podle včelařky však právě cukernatost, tedy fakt, že med časem tuhne, svědčí o jeho kvalitě, správném poměru vody při vytáčení a také o obsahu prospěšných složek. Například viditelné zbytky pylu a propolisu med přirozeně konzervují. “Tekutý med ze supermarketu je téměř vždy naředěný či tepelně zpracovaný. To ale zcela znehodnocuje jeho prospěšné látky,“ dodává Kudláčková.

Pančováním medu se intenzivně zabývá i Evropská komise. Ta v 1. polovině roku 2022 počítá s předložením návrhu pozměněného značení včelího medu, ze kterého bude spotřebitelům patrnější, odkud pochází. Největším současným výrobcem medu na světě je Čína. V Česku se roční spotřeba medu pohybuje na úrovni 0,9 kilogramu na osobu.