Podle výsledků nového výzkumu, které byly publikovány v odborném online magazínu Annals of Neurology, snižují nanočástice vstříknuté do myší krve nebezpečný mozkový otok, a to díky tomu, že rozptylují imunitní buňky, které "chvátají" k poškození. 

"Výsledky naznačují, že nanočástice mají velký potenciál jako léčebný nástroj proti zánětům. Veškerá data, která zatím máme, nasvědčují tomu, že to bude bezpečné a že to bude pravděpodobně i fungovat. Ale to ještě nevíme," uvedl pro web Science News John Kessler, neurolog zdravotnického centra Northwestern Medicine v Chicagu.

Nanočástice "odvedou pozornost" imunitních buněk

Po fyzickém zranění tkáně tato tkáň často oteče v důsledku toho, jak se do místa zranění nahrnou imunitní buňky. V případě mozku může být takový otok smrtelně nebezpečný, protože mozek vyplňuje celý vnitřní prostor lebky a "nemá kam uhnout", jak říká Kessler. Výsledný tlak na mozkovou hmotu může člověka třeba i zabít.

Nanočástice v krvi by mu mohly předejít tím, že "odvedou pozornost" imunitních buněk od zranění a zaměří ji na nový cíl, naznačuje nový výzkum.

Laboratorní myši při něm dostaly zhruba dvě až tři hodiny po poranění hlavy injekci drobných, biologicky rozložitelných částic vyrobených z polymeru, který schválil americký vládní Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Šlo o stejný druh polymeru, jaký se používá pro vstřebatelné syntetické chirurgické šití.

Určitý druh imunitních buněk, jež se nazývají monocyty, přerušil po této injektáži svůj "úprk" k mozku a místo toho se zaměřil na tyto nové "útočníky". Podle zjištění autorů výzkumu začaly monocyty nanočástice pohlcovat a potom i se svým "nákladem" zamířily do sleziny k eliminaci. 

Nanočástice tím byly rychle vyřazeny z krevního oběhu, proto vědci po jednom až dvou dnech injikovali myši znovu, aby ještě jednou zmírnili otok, který se mohl ve dnech po úrazu opět obnovit.

Myším s "nanočásticovou terapií" se vedlo lépe než těm bez ní

Myším, které dostaly injekce s nanočásticemi, se po poranění mozku vedlo lépe než těm, jež je nedostaly. Deset týdnů po úrazu se ukázalo, že se jim zranění lépe hojí a že mají méně závažné následky. Lépe reagovaly na světlo, což svědčilo o tom, že měly zrak v lepším stavu než myši, které si terapií s nanočásticemi neprošly, a zlepšilo se jim i dlouhodobé motorické chování - například lezly lépe po žebříku. Díky vyšetření magnetickou rezonancí výzkumníci zjistili, že nainjektovaným myším se méně tvoří otoky, a menší objem lézí prokázalo i anatomické vyšetření.

"Zvířata se zlepšila v mnohém větším rozsahu, než jaký jsme opravdu čekali nebo v jaký jsme doufali," uvedl Kessler. 

V současném výzkumu šlo pouze o dodání nanočástic, další potenciální léčba závisí na tom, jak se podaří na nanočástice navázat další léky či jiný "náklad". Na druhé straně jsou "holé nanočástice" daleko jednodušší na výrobu, což by mohlo usnadnit potenciální klinické zkoušky.

Lidský a myší mozek není totéž

Biolékařský inženýr Forrest Kievit z University Nebraska v Lincolnu však varuje, že mezi poraněním myšího a lidského mozku existuje řada rozdílů - oba typy mozků se například výrazně liší v délce hojení různě závažných úrazů. Mozek navíc při tvrdém otřesu netrpí jen škodlivou imunitní reakcí, ale i řadou dalších traumat - mimo jiné se v něm mohou začít hromadit toxické látky, jež se pak začnou šířit do dosud nezasažených oblastí.

Kessler však zůstává přesto optimistou a věří, že nanočástice představují příslib nejen při léčbě mozkových zranění, ale pro širokou škálu nemocí, jež provází potenciálně škodlivá imunitní reakce organismu. Web Science News v této souvislosti zmínil výzkum z roku 2014, při němž byly právě nanočástice nejpravděpodobnějším faktorem, jenž vedl ke zlepšení srdečního zdraví u myší, u nichž byl proveden zásah simulující srdeční infarkt. Zdálo se také, že zmírňují příznaky zánětu střev a zvyšují šance na přežití u myší infikovaných virem západonilské horečky.

"Traumatická mozková zranění se zatím dají léčit jen několika málo způsoby a neexistuje nic, co by dokázalo opravdu výrazně zmírnit jejich dopady. Proto by bylo tak vzrušující, kdyby tohle opravdu fungovalo," dodává Kessler.