Vědci našli kráter po dopadu obřího meteoritu. Patří mezi největší v Evropě

Tajemná hmota. Pod kráterem na Měsíci mohou být zbytky asteroidu, zjistili vědci

Ačkoli po sobě meteorit zanechal v oblasti, kde se dnes nachází souostroví Vnější Hebridy, kráter o průměru 40 kilometrů, je podle odborníků z Aberdeenu a Oxfordu pouhou náhodou, že se podařilo objevit jeho pozůstatky.

„Materiál uvolněný při dopadu tak velkého meteoritu se jen málokdy dochová, protože je vystaven rychlé erozi. Proto jde o vzrušující objev,“ řekl deníku Independent doktor Ken Amor z univerzity v Oxfordu. „Bylo jen šťastnou náhodou, že tento kus dopadl do pradávné příkopové propadliny, kde jeho zbytky rychle přikryly čerstvé usazeniny a tím ho před erozí ochránily.“ 

Důkaz v podobě iridia

Stopy prastarého vesmírného vetřelce vědci poprvé objevili v roce 2008 nedaleko města Ullapool na severozápadě Skotska. Nyní se jim v oblasti Minchovy pánve podařilo identifikovat samotné srdce dopadového kráteru, zhruba 15 až 20 kilometrů daleko od pobřeží.

Kresba z paleolitu. Archeologové ve Francii nalezli 12 tisíc let starou rytinu

Před odborníky je nyní náročný výzkum, který má odpovědět na otázky ohledně dopadu samotného a dnů, které následovaly po něm. „Musel to být výjimečný okamžik, když takto obrovský meteorit dopadl na pevninu a do širokého okolí vystřelil prach a kamení,“ říká Amor. Pokrývka z násilím uvolněných hornin se podle vědců usadila v okruhu 50 kilometrů.

V úlomcích výzkumníci objevili zvýšené množství iridia, což je chemický prvek, který je charakteristický pro kosmické horniny. Dopad meteoritu pak dokazují i mikroskopické paralelní praskliny. Objev tak vrhá světlo i na původ některých skalnatých útvarů v okolí, který byl až doposud připisován sopečné aktivitě.

Druhá příčka v Evropě

Země se podle expertů srazí s tělesem podobné velikosti každých sto tisíc až milion let. Hmatatelných důkazů takových kolizí však máme k dispozici minimum, protože krátery postupně zničí eroze či pohyb tektonických desek. Oproti tomu střety s mnohem menšími meteority o průměru jen několika metrů jsou poměrně běžné, dochází k nim v průměru jednou za 25 let.

Za přerodem lovce ve farmáře mohl stát alkohol. Staří Číňané jsou toho důkazem

Kráter z Velké Británie se svou velikostí v evropském měřítku zařadil na druhou příčku. Tím vůbec největším je kráter Siljan, který se nachází v provincii Dalarna v centrálním Švédsku. Dosahuje průměru 52 kilometrů. Následky dopadu meteoritu, který ho vytvořil jsou patrné v širokém okolí, které je bohaté jak na naleziště fosilií, tak i fosilních paliv (ropa, zemní plyn).

Zabiják dinosaurů

Ve srovnání se světovými lídry se však stále jedná prakticky o trpaslíka. Vůbec největší kráter, který s největší pravděpodobností vznikl dopadem meteoritu, byl před několika lety objeven v Austrálii a dosahuje průměru neuvěřitelných 400 kilometrů.

Dosud však nebyl jeho původ jednoznačně potvrzen a žebříčku Centra planetární a vesmírné vědy (PASSC) tak stále vévodí zhruba 160 kilometrů široký kráter Vredefort v Jihoafrické republice, vedený od roku 2005 na seznamu UNESCO. Jeho velikost nelze jednoznačně stanovit, některé zdroje proto po započtení širší oblasti dopadu hovoří až o 300 kilometrech.

Unikátní objev z Austrálie. Býložravý dinosaurus se chlubí světovým prvenstvím

Vůbec nejslavnější dopadový kráter se nachází v Mexiku a nese název Chicxulub. S průměrem 150 (někdy uváděno až 240) kilometrů mu sice patří až druhé místo na světě. Meteorit, který ho způsobil, však pro vývoj života na zemi znamenal zásadní zlom. Podle vědců se totiž jedná o těleso, jehož dopad způsobil před 66 miliony lety vyhynutí dinosaurů.

Gigant Jupiter se opět přiblíží Zemi. Pozorovatelé mohou čekat skvělou podívanou