Na levé straně dlouhé tykadlo a jemně stavěná zadní noha, vpravo výrazná kusadla a mohutná noha. Jak je to možné? Podle biologů byla včela postižena takzvaným gynandromorfismem, tedy anomálií spočívající v namíchání buněk se samčí a samičí genetickou informací v těle jedince.
Zatímco u savců dochází k gynandromorfismu jen velmi vzácně, u hmyzu, ptáků a korýšů je zdokumentován poměrně dobře. U zástupců včel rodu Megalopta amoenae, typického zejména pro oblast Jižní a Střední Ameriky, byl však pozorován vůbec poprvé, upozornil server Science Alert.
Nebezpečný hmyz? Setkání s některými z jeho příslušníků může skončit i smrtí:
Fotogalerie: Nebezpečný hmyz
Jak vůbec vznikne gynandromorfní včela? Obecně platí, že z oplodněného vajíčka se líhnou samice, z neoplozeného samci. Podle studie z roku 2018 však může dojít i k situaci, kdy do již oplodněného vajíčka vnikne další spermie – samičí embryo se poté může začít „dělit“ a tvořit i mužskou tkáň, což má za následek vznik gynandromorfa.
Samičí chování?
Je taková včela ale více samcem, nebo samicí? Hlavně hledáním odpovědi na tuto otázku se zabýval mezinárodní tým vědců, v jehož čele stanula entomoložka Erin Krichilská z Cornellovy univerzity. Zatímco dříve se vědci k hmyzu postiženého gynandromorfismes obvykle dostávali až v době, kdy se ten po své smrti stal součástí některé z muzejních sbírek, Krichilská mohla v lesích ostrova Barro Colorado pozorovat ještě živé jedince.
Jednu z gynandromorfních včel sledovali vědci po dobu čtyř dnů. Zjistili tak, že zpravidla bývá aktivní dříve než samci i samice, její chování se však jinak blížilo tomu samičímu. "Jednalo se však o náš jediný vzorek," konstatovali vědci ve studii publikované v odborném časopisu Journal of Hymenoptera Research. Než tedy dojdou k nějakým obecnějším závěrům, bude nutné uskutečnit daleko více pozorování.
