Když německo-švýcarský paleontologický tým při průzkumu slavných solnhofenských litografických vápenců nalezl zkamenělé křídlo, zprvu se domníval, že se jedná o pozůstatky archeopteryxe. Později však vědci objevili několik zásadních odlišností mezi oběma živočichy.

„Mají společné znaky. Když jsme však fosilii podrobně prozkoumali, zjistili jsme, že se jedná o živočicha, který byl ptákem více, než archeopteryx a některé další druhy,“ citovala agentura hlavního autora studie Olivera Rauhuta, který působí na mnichovské univerzitě.

Nově objevený prapták dostal jméno alcmonavis poeschli, a to podle keltského výrazu pro řeku a muži, který objevil jeho fosilii. Tím byl vedoucí archeologických prací v dané lokalitě Roland Poeschl.

Evoluce ptačího letu 
Alcmonavis poeschli

Od známějšího archeoptyxe se alcmonavis liší ve dvou zásadních věcech. Kromě toho, že byl podstatně větší, měl rovněž na křídelních kostech více zářezů, což svědčí o přítomnosti svalů, které mu umožňovaly aktivně mávat křídly, upozornila agentura AFP.

Tuto schopnost sice měly i někteří z pozdějších druhů ptáků, archeopteryx však nikoli. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise eLife Sciences proto o alcmonavisovi mluví jako o „nejvíc ptákovitém dinosaurovi, který byl až dosud objeven“.

„Zjištění, že alcmonavis mohl aktivně mávat křídly, je v mnohém převratné. Mimo jiné naznačuje, že rozmanitost praptáků žijících na konci jurského období byla mnohem větší, než se až dosud předpokládalo,“ vysvětlil Rauhut.

Nejstarší létající pták

Právě archeopteryx je přitom považován za nejstaršího létajícího "ptáka", připomněla agentura AFP. Malý opeřený dinosaurus o velikosti dnešní vrány, který žil na konci jurského období (asi před 150 miliony let) byl poprvé popsán již roku 1861 a jako chybějící článek mezi ptáky a plazy se brzy stal oporou Darwinovy evoluční teorie. Živočich, jehož peří bylo velmi podobné peří holubímu, totiž nesl znaky ptáků i teropodních dinosaurů.

Toto prvenství archeopteryxovi zůstane i po nejnovějším objevu, alcmonavis by však mohl nabídnout nový pohled na otázku, kdy a jak u moderních ptáků vznikla schopnost mávat křídly. „Rozdíly mezi archeopteryxem a alcmonavisem naznačují, že k evoluci ptačího letu docházelo poměrně rychle,“ uzavřel spoluautor studie Christian Foth.