Množství útesů, tvořených schránkami korálů, se v posledních letech povážlivě tenčí. „Pokud budou současné klimatické trendy pokračovat, existuje reálné riziko, že naše vnoučata vyrostou ve světě, kde korálové útesy nebudou existovat,“ upozorňuje deník Bussiness Insider. „Ve vodách u Havajských ostrovů však žije několik jedinců, kteří nechtějí dát svou kůži lacino.“

Ukrývají se v zátoce Kaneohe, která leží u pobřeží ostrova Oahu jen zhruba 15 kilometrů severovýchodně od Honolulu, a zdá se, že se dokázali plně přizpůsobit životu v tamních drsných a nehostinných vodách. „Existence těchto živočichů nám dává naději, že by se mohlo podařit korálové útesy uchovat i pro další desetiletí,“ říkají autoři studie, mořští biologové Christopher Jury a Robert Toonen z Havajské univerzity v Honolulu.

Zvýšená odolnost

Zátoka Kaneohe byla podle vědců zdevastována lidskou činností mezi 30. a 70. lety minulého století. Sloužila totiž jako cílová destinace značného množství odpadních vod a dalších zdrojů znečištění. Zároveň ale podléhá stoupajícím teplotám a rostoucí kyselosti vod v oceánu. 

To nakonec vedlo ke zničení až 95 procent všech zdejších korálových útesů. Když však na konci 70. let došlo k ukončení „zásobování“ zátoky škodlivinami, situace se začala zlepšovat. Během pouhých dvaceti let se části útesů obnovily, na některých místech téměř v plném rozsahu.

Něco podobného je přitom v rozporu se zkušenostmi z jiných částí světa, kde podobná úroveň znečištění způsobila tak závažné škody, že se tamní koráli vzpamatovat nedokázali. Těm ze zátoky Kaneohe se však podařilo vyvinout zvýšenou odolnost proti kyselosti a vyšším teplotám.

Obnova útesů

Aby si svou teorii mohli ověřit v praxi, provedli Jury a Toonen pokus v laboratorních podmínkách. Odebrali část kolonie korálů ze zátoky Kaneohe a také z 18 kilometrů vzdálené zátoky Waimanalo. Oba vzorky pak v laboratoři nechali 2,5 měsíce žít v nevyhovujících podmínkách. Ukázalo se, že tvorové z Kaneohe jsou mnohem odolnější a během pokusu rostli dvakrát rychleji, než jejich příbuzní z Waimanalo.

Zdroj: Youtube

Podle vědců se navíc zdá, že nejde o žádnou krátkodobou adaptaci. „Otázkou nyní zůstává, jaký mechanismus umožnil korálům v této oblasti vyvinout zvýšenou toleranci vůči teplotám a kyselejšímu pH. Ačkoli naše pokusy vylučují, že by se jednalo o krátkodobou formu aklimatizace, tento mechanismus nám zatím není známý,“ píší oba autoři ve studii, zveřejněné v magazínu Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences.

„Pokud teď podnikneme nezbytné kroky, tak bychom se mohli ještě za svého života dočkat postupného obnovování korálových útesů. Naše děti a vnoučata by pak mohly být svědky jejich úplného znovuzrození. A podle našeho názoru útesy za záchranu stojí,“ řekl Jury agentuře AFP.