"Proměňte celou Zemi na teleskop dalekohledu a k ohybu a zaostření světla použijte zemskou atmosféru," navrhuje David Kipping, třicetiletý astrofyzik a astronom působící na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Informuje o tom server Science news.

Vesmír stále odhaluje nová tajemství
Zpět v čase. Astronomové poprvé spatřili obří galaxie z doby raného vesmíru

Ve své teorii vychází mladý vědec z následující úvahy: když světlo z hvězd zasáhne zemskou atmosféru, začne se podle ní ohýbat a lámat. Toto ohýbání koncentruje světelné paprsky a zaostřuje je ve vesmíru na opačné straně planety. Pokud na správné místo - nacházející se řekněme 1,5 milionu kilometrů od Země - dokáže lidstvo poslat kosmickou loď, může se tato loď za pomoci speciálních nástrojů chovat podobně jako sítnice lidského oka, tedy snímat a zpracovávat zaostřené paprsky. Dokázala by tak shromáždit víc světla z matných objektů, než kolik zmůžou současné pozemské dalekohledy.

Terraskop

Tento terraskop, jak svůj potenciální vynález Kipping označuje (jde o spojení slov terra, tedy Země, a teleskop), by mohl díky svým vlastnostem provádět ultracitlivá měření, například prohlížet zblízka povrch exoplanet (extrasolárních planet, tedy planet ve vzdálených částech vesmíru, které obíhají kolem jiných sluncí než naše) a zjišťovat, zda se na nich vyskytují pohoří, popřípadě jaké mraky se objevují v jejich atmosféře. 

Kipping svou myšlenku nastínil ve studii otištěné odborným časopisem Publications of the Astronomical Society of the Pacific, řada odborníků k ní však zůstává zatím skeptická. Například podle ruského astrofyzika Slavy Turyševa, působícího v současnosti v kalifornské NASA Jet Propulsion Laboratory ve městě La Cañada Flintridge poblíž Pasadeny, je koncept z celé řady důvodů neuskutečnitelný - Turyšev zmiňuje například obtížnost blokování nežádoucího světla ze Země nebo možné rozmazání výsledných snímků v důsledku toho, že světlo vstupuje do atmosféry v různých výškách (NASA Jet Propulsion Laboratory se zabývá vývojem pohonných jednotek pro kosmické sondy a letouny NASA, pozn. red.).

Satelit na oběžné dráze - Ilustrační foto
Vesmírná archeologie. Satelity mění způsob, jakým vědci poznávají historii

Jiní vědci jsou však trochu optimističtější. "Musíme udělat ještě spoustu práce, než se dozvíme, jestli to bude fungovat," říká Martin Elvis z amerického astrofyzikálního ústavu Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics. "Ale je to typ kreativního myšlení, které vyvádí astronomii z pasti lineárního uvažování, při němž chceme jen větší verzi toho, co už máme."