Kliknutím zvětšíteVětší z obou prázdných prostorů, podle předchozích skenů asi 30 metrů dlouhá a šest metrů vysoká dutina, se nachází těsně nad Velkou galerií, tedy průchodem, jenž by mohl vést do místnosti, považované za možnou komoru faraona Chufua.
Archeologové si zatím nejsou jisti, co v prázdnotě objeví. Může to být jeden velký prostor nebo několik malých místností. Doufají také, že zjistí, jakou měl kdysi funkci; nejfantastičtější možností je, že skutečně představuje skrytou pohřební Chufuovu komoru. Přízemnější variantou je, že jde o dutinu, která měla nějakou roli při stavbě pyramidy. Informuje o tom Science Alert.
Velká pyramida v Gíze, postavená pro faraona Chufua, známého rovněž pod řeckou variantou svého jména Cheops (vládl zhruba v polovině třetího tisíciletí před naším letopočtem, v různých pramenech je jeho vláda datována různě - například mezi roky 2551 a 2528 před naším letopočtem, mezi roky 2509 a 2483 před naším letopočtem, nebo mezi léta 2592 a 2567 před naším letopočtem, pozn. red.), je největší pyramidou, jaká kdy byla ve starověkém Egyptě postavena, a je jediným dochovaným divem starověkého světa.
Tajemství pyramid odkrývají částice z vesmíru
První projekt „Skenování pyramid“ proběhl v letech 2015 až 2017. Vědci za pomoci série skenů analyzovali miony, tedy záporně nabité nestabilní elementární částice, které se tvoří, když se vesmírné záření srazí s atomy v zemské atmosféře, aby se s jejich pomocí dozvěděli, kde se v pyramidě nacházejí jakákoli prázdná místa. Tyto skeny odhalily v roce 2017 obě prázdné dutiny.
Nový tým nyní plánuje skenovat Velkou pyramidu znovu, tentokrát ale s výkonnějším systémem, který bude miony analyzovat podrobněji.
Tyto vysokoenergetické částice, jež na Zemi dopadají neustále (netřeba se jich bát, jsou neškodné) se totiž při interakci s kamenem a se vzduchem chovají odlišně; vědci proto mohou za pomoci supercitlivých detektorů zjistit, kam se miony uvnitř pyramidy dostaly, a podle toho zmapovat oblasti, jež nelze prozkoumat fyzicky.
„Máme v plánu postavit teleskopický systém, který má více než stokrát větší citlivost než zařízení, jež bylo použito ve Velké pyramidě při předchozí analýze,“ napsal tým vědců v článku zveřejněném na předtiskovém serveru arXiv. Příspěvky publikované na předtiskových serverech ještě neprošly oponentním řízením jiných vědců v oboru.
„Vzhledem k tomu, že navrhované detektory jsou hodně velké, nelze je umístit dovnitř pyramidy. Chceme je proto dát ven a posouvat podél základny. Tímto způsobem můžeme sbírat miony ze všech úhlů, abychom vytvořili požadovaný soubor dat,“ napsal tým.
„Použití extrémně velkých mionových dalekohledů umístěných mimo může vytvářet snímky s mnohem vyšším rozlišením kvůli velkému počtu detekovaných mionů,“ dodal.
Detektory jsou podle vědců tak citlivé, že by mohly odhalit dokonce i přítomnost uměleckých předmětů uvnitř dutin. Pokud je „několik metrů krychlových naplněno materiálem, jako je keramika, kovy, kámen nebo dřevo, měli bychom být schopni odlišit to od vzduchu,“ napsal odbornému titulu Live Science Alan Bross, vědec z Fermi National Accelerator Laboratory, který je spoluautorem dokumentu.
„Potřebujeme na to peníze“
Tým už má souhlas od egyptského ministerstva cestovního ruchu a památek k provedení skenů, ale ještě potřebuje získat finanční prostředky na vybudování celého zařízení a na jeho umístění vedle Velké pyramidy.
„Hledáme sponzory pro celý projekt,“ upřesnil to Alan Bross. „Jakmile ho budeme mít plně zafinancován, věříme, že stavba detektorů nepotrvá déle než dva roky,“ řekl Bross. V současnosti má skupina podle jeho slov dostatek finančních prostředků pouze na provádění simulací a návrh některých prototypů.
Po rozmístění dalekohledů bude potřeba další čas na shromáždění dat. „Jakmile rozmístíme dalekohledy, očekáváme, že předběžné výsledky získáme po přibližně jednom roce pozorování. Na shromáždění dostatku mionových dat k dosažení plné citlivosti pro výzkum budeme potřebovat dva až tři roky pozorování,“ zakončil Bross.
13
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
