Od roku 2007 podnikl Kelly tři vesmírné cesty, pozornost celého světa však vzbudil až tou poslední. Při ní totiž - společně s ruským kosmonautem Michailem Kornijenkem - strávil ve vesmíru 340 dní, a o více než sto dní překonal americký rekord v délce jednoho pobytu ve vesmíru, který držel Michael Lopez-Alegria. Americkým rekordem je přitom i Kellyho celkových 520 dnů v kosmu. 

"Kdybych k tomu měl dobrý důvod, mohl bych tam zůstat i déle," říká v rozhovoru pro zpravodajský server BBC Kelly a dodává: "Izolace je těžká, ale ne tak, aby se nedala zvládnout. Nejsem si jist, jestli musíte být nutně introvertem, ale rozhodně vám musí být příjemné trávit čas sám se sebou. Není to pro každého." 

Takřka roční mise s sebou nutně nesla nejrůznější negativa, například seznam náročných úkolů, nebo nemožnost jít na procházku, za největší výzvu však zkušený astronaut označil něco jiného. "Bezpochyby sdílení relativně malého prostoru se stále stejnými lidmi - i když se jedná o skvělé lidi," má jasno Kelly.

Mezinárodní vesmírná stanice:

Podle něj se ovšem jednalo o výzvu, se kterou se všichni úspěšně popasovali - a na jejímž konci stál vznik dlouholetých přátelství. "Existence vesmírné stanice je skvělým příkladem mezinárodní spolupráce. Nezažil jsem zde nic jiného než profesionalitu, vzájemný respekt a spoléhání se jeden na druhého," vypráví. 

Identické dvojče

Vztah k vesmíru má Kelly, dá se říct, v krvi. Astronautem ve službách NASA byl i jeho o šest minut starší bratr Mark, nyní arizonský senátor. Sourozenci vyrostli na předměstí New Jersey, kde jejich rodiče pracovali jako policisté. Oba bratři od dětství rádi riskovali, což vedlo k častým pobytům v nemocnici, lišili se však přístupem ke vzdělávání. Zatímco Mark se učil, Scott obrážel party. 

Poté, co absolvoval výcvik stíhačů námořnictva Spojených států, stal se Scott členem skvadry nazývané World Famous Pukin' Dogs. V devadesátých letech minulého století tak létal na stroji F-14 Tomcat, známém též z filmu Top Gun, a účastnil se války v Perském zálivu. Bylo mu to však málo - chtěl patřit do elitní skupiny těch, kteří letěli raketoplánem.

V roce 1996 se tak - společně s Markem - stal kandidátem na astronauta NASA, připomněl zpravodajský server BBC I tentokrát přitom přepsal historické tabulky: jednalo se o vůbec první sourozence v jednom ročníku kandidátů. 

Když byl později Scott vybrán mezi kandidáty na roční misi (2015 až 2016) do vesmíru, naskytla se vědcům nebývalá příležitost. Jako jedno z identických dvojčat byl totiž americký kosmonaut ideálním kandidátem na zodpovězení otázky: Co se stane s lidským tělem po roce stráveném v kosmu?

Lidský organismus ve vesmíru

Po Scottově návratu na Zem prozkoumalo oba bratry celkem 84 odborníků z dvanácti univerzit. Ze studie, jež je označována za nejúplnější přehled reakce lidského organismu na vesmírný let, vyplývá, že organismus Scota Kellyho sice během 340 dnů ve vesmíru prošel změnami, ale po návratu na Zem se až na výjimky zase vrátil do normálu, upozornil zpravodajský server BBC. 

O čtyři roky později již na sobě Kelly nepozoruje žádné abnormality. "Netrpím ničím, co by šlo nezpochybnitelně označit za následek času stráveného ve vesmíru. Mám ale určité strukturální a fyziologické změny v očích, což ovšem neovlivňuje můj zrak," popsal.

Kellyho fascinace vesmírem zůstává i po letech nezmenšená. "Pokud by se mě někdo zeptal, jestli chci znovu letěl do vesmíru, má odpověď by byla jasná. Samozřejmě. Záleželo by ale na tom, v čem bych letěl - nenechal bych se například vystřelit z děla jako dělová koule. Muselo by to být něco, co by dávalo smysl, a bylo by to bezpečné," zdůraznil Kelly. 

Je ale raketoplán bezpečný?  Vesmírné cestování s sebou vždy neslo rizika, jen na to svět rád zapomíná. Hlasitě mu to připomněla havárie raketoplánu Columbia, k níž došlo 1. února 2003 v závěru vědecké mise STS-107 a při niž zahynulo všech sedm členů posádky.

"Věci, které děláme, jsou mimořádně riskantní. Bezpečnost musí být odpovědností každého a každý musí vědět, že má právo promluvit," uzavírá Kelly, jemuž na Columbii zahynuli přátelé.