Pozemní radioteleskopy sledující rádiové vlny dokážou studovat vesmír do překvapivých detailů, zvlášť, pokud se na jeden zdroj vln soustředí víc radioteleskopů současně a získaná data se shromáždí do jednoho ohniska (díky tomu lze získat větší rozlišení). 

Ani tyto dalekohledy však dosud nebyly dostatečně citlivé na to, aby dokázaly zaznamenat rádiové vlny z velké většiny těch galaxií, v nichž se vytvářely hvězdy v dobách jejich vrcholné produkce. Tedy v epoše známé jako vesmírné či kosmické poledne, jež se odehrávala zhruba před 10 miliardami let. 

Tajemství těchto dříve opomíjených galaxií nyní poodkryl nový snímek z observatoře Meerkat v Jihoafrické republice, který zachytil velmi přesně víc než 17 tisíc bodů rádiové energie, z nichž téměř každý představuje paprsek z hvězdnotvorné galaxie. Těchto 17 tisíc světelných bodů vyplňuje ze Země viditelnou výseč oblohy, již by mohlo pokrýt zhruba pět úplňků. Uvedl to server Sciencenews s odkazem na studii, zveřejněnou v prosinci na webu Arxiv.org.

Vzdálenost světelných bodů

Vědecký tým pod vedením astrofyzika Jamese Condona pak s využitím vzorce 10 tisíc blízkých a dobře prostudovaných galaxií vypočítával, jak daleko tyto světelné body jsou a jakou se vyznačují svítivostí.

"Došli jsme k závěru, že dané rádiové vlny musí pocházet z galaxií, v nichž se vytvářely hvězdy o kosmickém poledni, tedy v dobách, kdy galaxie chrlily hvězdy asi desetkrát rychleji než moderní galaxie," uvedl Condon, který působí jako astrofyzik v Národní radioastronomické observatoři USA v Charlottesville.

Podle jeho slov se navíc ukázalo, že těchto zdrojů existuje bezmála dvakrát tolik, než se očekávalo. Což naznačuje, že tvorba hvězd byla v dobách vesmírného poledne mnohem intenzivnější, než předpokládaly dosavadní výpočty založené na datech z měření infračerveného či ultrafialového záření nebo na optických datech.