Doprava stavebních materiálů na Měsíc se ukazuje být noční můrou – a to jak z logistického, tak finančního hlediska. Kosmické agentury proto zkoumají využitelnost materiálů, které se již na místě nacházejí. A jedním z nich je poměrně překvapivě i lidská moč.

Podle portálu Science Alert by totiž při výstavbě budoucí základny mohla být použita i močovina, a to jako plastifikační přísada pro přípravu betonu.

„Příprava betonu na Měsíci počítá s tím, že použijeme suroviny, které jsou na místě dostupné: regolit (vrstva nezpevněného, různorodého horninového materiálu, jež pokrývá povrch Měsíce, pozn. red.) a vodu z ledu, který leží v některých oblastech,“ řekl serveru Ramón Pamies z Polytechnické univerzity ve španělské Cartageně.

„Ukazuje se ale, že budeme moci použít i odpadní produkt – moč kosmonautů. Jejími hlavními složkami jsou totiž voda a močovina. Právě molekula močoviny umožňuje rozvolnění vodíkových vazeb a tak snižuje viskozitu nejrůznějších vodných roztoků,“ dodal.

Vysoké nároky na materiál

Na materiál použitý při výstavbě případné základny však budou kladeny nemalé nároky, a to zejména kvůli několika specifikům Měsíce. Jedním z nich je značně proměnlivá teplota panující na jediné známé družici Země. Její průměr se sice pohybuje kolem minus 20 stupňů Celsia, během dne však může vystoupat i na 120 stupňů a v noci klesnout až ku 130 stupňům – a na pólech není ničím výjimečným ani daleko nižší teplota.  

Připomeňte si první přistání na Měsíci: 

Jelikož Měsíc zároveň nemá žádnou vlastní atmosféru, na jeho povrch dopadá velké množství záření i nejrůznějších vesmírných těles. Ta by jinak při průletu touto atmosférou shořela. Že Měsíc čelí dopadům vesmírných těles poměrně běžně, nejlépe dokládá jeho povrch posetý krátery. Přesná čísla jsou sice předmětem diskuzí, poměrně přesný obrázek však dokážou poskytnout data odjinud. Jak uvedl server Science Alert, například na Zemi v průměru dopadá 44 tun meteorického materiálu denně.

Lze tedy močovinu skutečně použít jako plastifikační přísadu? Odpovědí na tuto otázku se zabýval vědecký tým, který pomoci 3D tiskárny vytvořil nejrůznější válce. Zatímco v některých z nich použil plastifikační přísadu na bázi naftalenu či právě močoviny, jiné nechal zcela bez této přísady. Všechny válce pak vědci podrobili sérii testů, které mimo jiné zahrnovaly osm cyklů zmrazení a následného rozmrazení.

Válce, které obsahovaly močovinu – stejně jako ty s obsahem plastifikační přísady na bázi naftalenu - těmito testy prošly, když si i po sérii zamrazení dokázaly udržet svou strukturu a zároveň byly schopné nést určitou zátěž, aniž by došlo k jejich deformaci. Naopak válce bez plastifikační přísady byly příliš tuhé a při výraznějším zatížení se snadno zlomily.

Nezbytná extrakce? 

Ačkoli bude nezbytné provést i další testy, nyní se zdá, že případnému využití moči při výstavbě budoucí základny na Měsíci nic nebrání. Tedy alespoň za předpokladu, že se vyřeší i otázka, jak extrahovat močovinu z lidské moči.

„Touto otázkou jsme se zatím nezabývali. Nejsme si totiž jistí, zda by to bylo skutečně nutné. K výrobě geopolymerního betonu by totiž možná mohly posloužit i další složky moči, nejen močovina,“ konstatovala Anna-Lena Kjøniksenová z Østfoldské univerzity.

Mimochodem, lidská moč se již na Měsíci nachází. Spolu s dalším odpadem ji zde zanechávali kosmonauti misí Apollo, uzavřel server Science Alert.