Vesmír odhalil unikát. Uvnitř růžové mlhoviny se hvězdy chovají jinak
Evropská jižní observatoř pořídila v Chile prostřednictvím největšího vesmírného dalekohledu na světě unikátní snímek planetární mlhoviny, která se skládá ze dvou těsně spojených hvězd, obíhaných třetí vnější hvězdou. Ta přitom byla poprvé spatřena až několik stovek let po objevu samotné mlhoviny, známé jako NGC 246.
Mlhovinu NGC 246 objevil již v roce 1785 britský astronom William Herschell. Občas se jí přezdívá také mlhovina Lebka nebo mlhovina Pac-man. Tyto přezdívky získala díky kulovitému tvaru se dvěma jasně svítícími body připomínajícími oči, které jí dávají vzezření právě lebky či pac-mana, tedy žrouta, japonské ikonky z počítačových her, jež v počítačovém bludišti požírá všechno ostatní.
Tento vzhled jí dodaly její dvě hvězdy a plyny vířící kolem nich. Nový objev však přinesl další poznatek, a právě díky němu se tato mlhovina stává mezi poznanými vesmírnými konfiguračními objekty skutečným unikátem - v mlhovině se totiž našla ještě třetí hvězda, která je přitom se stávajícími dvěma v pozoruhodném vztahu.
Hierarchický trojitý hvězdný systém
Mlhovinu tvoří hvězdy typu bílý trpaslík a matný červený trpaslík, které obíhají kolem sebe, a kromě nich ještě třetí hvězda, jež obíhá obě dvě. Vzdálenost této hvězdy od zmíněné centrální dvojice se rovná asi čtyřnásobku vzdálenosti obou středových hvězd navzájem a je zhruba 1900krát větší než vzdálenost mezi Zemí a Sluncem.
"Jde o hierarchický trojitý hvězdný systém. Žádná jiná planetární mlhovina, o které víme, nevykazuje stejný jev," uvádí server Science Alert, podle nějž astronomové dosud spatřili asi 1800 planetárních mlhovin, ale předpokládají existenci dalších tisíců.
NGC 246 se nachází v souhvězdí Velryby, asi 1600 světelných let od Země. Nový snímek souhvězdí zachycuje vlnové délky světla spojeného s vodíkem (červená část fotografie) a kyslíkem (modré části). Evropská jižní observatoř využila k jeho pořízení přístroj FORS2 (přístroje FORS2 (FOcal Reducer and low dispersion Spectrograph) umístěný na chilském vesmírném dalekohledu VLT – UT1. Snímky jako tento pomáhají astronomům lépe chápat složení a vývoj hvězd.