Na samém počátku existence vesmíru neexistovala žádná barva. Jeho teplota byla totiž tak vysoká, že nejprve neumožňovala vznik fotonů (částic, které jsou nositeli světla – pozn. red.). Do „fotonové epochy“ vstoupil vesmír přibližně po deseti vteřinách, kdy se trochu ochladil, jeho teplota se však stále pohybovala v řádech desítek milionů stupňů Kelvina.  

Asteroidu si na záběrech Hubbleova vesmírného dalekohledu všimla jako první dobrovolnice Melina Thévenotová z Německa
Vesmírná trefa. Hubbleův dalekohled zachytil unikátní průlet asteroidu

Ani existence fotonů ovšem do vesmíru ještě nepřinesla barvy, upozornil server Science Alert. I během „fotonové epochy“ totiž zůstávaly teploty natolik vysoké, že světlo nedokázalo proniknout do husté plazmy. K tomu došlo až po uplynutí přibližně 380 tisíc let od vzniku vesmíru, kdy již dosahoval velikosti 84 milionů světelných let. Fotony tak měly dostatek prostoru, aby se mohly volně pohybovat. A právě v tomto okamžiku lze mluvit o vzniku první barvy.

Jaká tedy byla? Vědci jsou si sice odpovědí na tuto otázku jistí, věc má však jeden háček. "Způsob, jakým lidé vidí barvy, není přesný. Jejich vnímání závisí nejen na skutečné barvě světla, ale také na jeho jasu a na tom, zda jsou naše oči přizpůsobeny tmě. Pokud bychom ale žili v době vzniku první záře, pravděpodobně bychom řekli, že vidíme oranžovou barvu podobnou ohni," popsal server Science Alert.

Zatímco vesmír pokračoval ve své expanzi a jeho teplota klesala, slabá oranžová záře postupně vybledla a vytratila se. Přibližně po 400 milionech let se ale objevily první hvězdy a vesmír díky jejich záři nabyl nové barvy, kterou známe dodnes.

Kosmické latté 

Již v roce 2002 změřili dva astrofyzikové z univerzity Johnse Hopkinse – Karl Glazebrook a Ivan Baldry - světlo přibližně 200 tisíc galaxií, z nichž každá obsahuje miliardy hvězd. Jejich současná spektra následně „zprůměrovali“ do jediné barvy viditelné lidským okem.

Vizualizace Saturnu.
Saturn překvapil vědce. Obíhá ho o dvacet měsíců více, než se myslelo

Výsledkem byla velmi světle hnědá či spíše béžová, která vzdáleně připomínala kávu s mlékem. Astrofyzikové proto našli pro tento odstín béžové poetické pojmenování – „kosmické latté“.

Ani tuto barvu si ovšem vesmír neuchová na věky.  Galaxie, které tvoří velké hvězdy, sice září modře, když ale tyto zestárnou a umřou, zůstane jen slabší červená záře trpaslíků. I jejich světlo ale po bilionech let zcela vymizí – a vesmír se stane oceánem nekonečné černi. V průběhu času tak všechny barvy vyblednou a veškeré galaxie pohltí temnota.

„Pokud si právě u plápolajícího krbu vychutnáváte své večerní latté a krajina kolem vás se utápí ve tmě, vězte, že vás obklopují kosmické barvy. Minulá, současná i budoucí,“ uzavřel server Science Alert.