Na základě údajů, nasbíraných za pomoci satelitu Planck Evropské vesmírné agentury, došli astronomové k novému závěru, podle nějž je vesmír ve skutečnosti zakřivený a uzavřený, takže připomíná nafukovací kouli nebo balon.

Paprsek fotonů by podle této teorie nezmizel v nekonečnu, ale vrátil by se nakonec k místu, odkud byl vyslán, přičemž by se křížil s drahami jiných paprsků, které by při zachování scénáře plochého vesmíru zůstaly souběžné.

Vodítkem je gravitační zakřivení světla

Podle mezinárodního týmu astronomů vedeného Eleonorou Di Valentino z Manchesterské univerzity ve Velké Británii představuje jejich objev „kosmologickou krizi“, vyžadující drastické přehodnocení kosmologických modelů, na nichž se současná věda dosud shodovala.

Vodítko naznačující křivost vesmíru spočívá podle astronomů ve způsobu, jakým gravitace ohýbá dráhu světla. Tento efekt, předpovídaný už Einsteinem, se nazývá gravitační čočka. Jde o to, že pokud se mezi zdrojem světla a pozorovatelem nachází objekt s intenzivním gravitačním polem, zakřivuje tento objekt svým gravitačním polem paprsky vycházející ze zdroje.

Americké námořnictvo potvrdilo pravost záběrů UFO:

Netýká se to přitom jen světla, ale i tzv. reliktního záření neboli kosmického mikrovlnného pozadí. To jsou elektromagnetické paprsky, jež zbyly v mezihvězdném prostoru mezi galaxiemi, přicházejí ze všech směrů a mohly by být pozůstatkem z období asi 380 tisíc let po Velkém třesku, kdy se spojením volných elektronů s jádry vytvořily první stabilní atomy vodíku a helia, představující první atomy vesmíru. Pokud by se všechny ostatní zdroje světla ve vesmíru zablokovaly, zůstaly by tyto kosmické mikrovlny slabě zářit jako jakýsi druh statického pozadí. Je to zřejmě nejstarší světlo ve vesmíru.

Pokud se podíváte na data ze satelitu Planck, zejména na starší data z roku 2018, zjistíte, že reliktní záření ovlivňuje gravitační čočka silněji, než by měla. Tým Planck Collaboration označil tuto anomálii jako anomálii Alens s tím, že vysvětlovat by ji mohl právě tvar vesmíru.

"Uzavřený vesmír by tento efekt fyzikálně vysvětloval," uvádějí autoři nové studie, již zveřejnili poprvé v Nature Astronomy. Podle nich svědčí data ze satelitu Planck s více než 99% spolehlivostí o tom, že se kosmické mikrovlnné pozadí zakřivuje. "Další prověřování důkazů o uzavřeném vesmíru na základě dat z Plancku ukazuje, že anomální rozkmit čočky lze přirozeně vysvětlit pozitivním zakřivením," tvrdí autoři.

Zakřivený vesmír? To se říká kdoví jestli…

Podle oponentů nové studie však stále ještě zbývá řada problémů k vysvětlení - v neposlední řadě to, že všechny ostatní analýzy datových souborů ze satelitu Planck, včetně dat z roku 2018, dospěly k závěru, že dosavadní kosmologické modely, počítající s plochým vesmírem, jsou správné. 

Dalším sporným bodem je tzv. Hubbleova konstanta. To je v podstatě veličina rychlosti rozšiřování vesmíru, určující, o kolik se zvětší rychlost vzdalování vzdáleného vesmírného objektu (zpravidla galaxie), když jeho vzdálenost vzroste o milion parseků (jde o délkovou jednotku užívanou v extragalaktické astronomii). Problémem je to, že se astronomové pozorující a měřící rozpínání vesmíru dosud na žádné hodnotě Hubbleovy konstanty neshodli, protože na základě svých měření dospěli pokaždé k různým číslům. Tato nesrovnalost zpochybňuje nejen naši představu o tom, jak starý vesmír je, ale také naši schopnost zásadně porozumět fyzice, která řídí jeho chování. A zvažované zakřivení vesmíru to komplikuje ještě víc.

S teorií zakřiveného vesmíru neladí ani data z baryonova oscilačního spektroskopického průzkumu tzv. temné energie, tedy dosud neprozkoumané energie urychlující vesmírné rozpínání.

Podle webu Science Alert je podle některých dokumentů možné, že anomálie Alens vznikla jen nějakým skluzem v údajích z vesmírné observatoře Planck, tato teorie však zatím neprošla vědeckou recenzí. 

Loňská data ze satelitu Planck analyzovali také astrofyzici George Efstathiou a Steven Gratton z cambridgské univerzity ve Velké Británii. I oni našli důkazy hovořící pro zakřivení vesmíru, ale když je porovnali s jinými datovými soubory ze satelitu a s daty baryonova oscilačního spektroskopického průzkumu, našli i "silné důkazy podporující teorii prostorově plochého vesmíru".  

"Obecně řečeno, zdá se, že většina dostupných údajů podporuje spíš myšlenku plochého vesmíru, než toho uzavřeného - s výjimkou anomálie Alens. Ta je takovým kamínkem v botě, jenž zkrátka trochu překáží. A zatím nevíme, zda rozpor mezi ní a všemi ostatními měřeními dává skutečně nějaký smysl, nebo jde jen o problém lidského faktoru. Je to zkrátka rozpor, který je třeba vyřešit, byť to zatím nemusí být reálné," podotýká Science Alert.

"K objasnění, zda pozorované neshody způsobila nezaznamenaná systematická chyba či je to prosté statické kolísání, nebo zda jde skutečně o nový fyzikální objev, jsou potřeba další měření," uzavírají vědci.